Vědecké dobrodružství v Indonésii: Rodné ostrovy želv mizí pod vodou. Kde budou jednou klást vejce?
Na světě žije sedm druhů mořských želv a všem hrozí vyhynutí. V Indonésii pomáhají se záchranou želví populace i Češi z organizace Chráníme mořské želvy. Přímo na místo se vypravil redaktor Dan Mrázek.
Nejzásadnějším problémem je pro želvy pytláctví – hlavně sběr vajíček, která jsou v Indonésii považovaná za delikatesu. Kvůli rabování snůšek prý ubylo až 90 % celé želví populace.
Redaktor Dan Mrázek se vypravil na ostrovy Bilang-bilangan a Mataha, kde se o ochranu hnízd mořských želv stará česká organizace Chráníme mořské želvy v čele s ekoložkou a bioložkou Hanou Svobodovou.
Ta vysvětluje, že jedna želva připluje na ostrov naklást vejce v průběhu roku až šestkrát. Pak ale na dalších pět let odpluje do moře. „Jedna z nejzajímavějších věcí na želvách je, že se vracejí klást vajíčka tam, kde se kdysi narodily,“ říká odbornice.
Tato romantická želví tradice ale může být kamenem úrazu v případě, že stoupající hladina moře mezitím některý rodný ostrov zatopí. „Když za 25-30 let přijdou a ostrov tam najednou není, je to pro ně obrovský problém,“ popisuje Svobodová.
Pokud se hladina moře bude zvedat stejným tempem jako doposud, za 50 let možná zmizí i ostrov Bilang-bilangan, který je pro karety obrovské jednou z vůbec nejdůležitějších destinací.
Ukrývání před pytláky
Aby strážci přírody, které organizace zaměstnává, želvy skutečně ochránili, musejí přemisťovat každou snůšku tak, aby ji potenciální pytláci nenašli. Manipulace s vajíčky je sice riziková, ale pokud se provede správně a bezprostředně po nakladení, jsou ztráty zanedbatelné.
„Hned jak se vajíčko naklade, začne se nahoře na žloutku tvořit embryo – proto je velmi důležité ho co nejdřív přenést. Po 24 hodinách už je jakákoli manipulace hodně nebezpečná,“ shrnuje Svobodová.
Vzdělání je důležité
Záchranná organizace Chráníme mořské želvy se zaměřuje i na vzdělávání dětí. Pokud se totiž už v útlém věku naučí základy ochrany přírody, je naděje, že se z nich v budoucnu nestanou pytláci.
„My tady na ostrově můžeme být roky a pořád hlídat vajíčka, ale pokud se nezmění myšlení místních lidí, tak když za 30 let odejdeme, behem týdne se tu hnízda budou znovu vykrádat,“ uzavírá bioložka.
Poslechněte si všechny díly vědeckého dobrodružství z Indonésie. Dozvíte se například i to, jak probíhá kontrola opuštěného hnízda, nebo uslyšíte příběh bývalého pytláka, který se stal ochráncem želv.
Související
-
Vědecké dobrodružství na mrazivých Špicberkách, kde Češi brázdí moře na univerzitní lodi
Vědecký redaktor Ondřej Novák se vypravil na Špicberky, kde tým tuzemských vědců studuje mořské ekosystémy. Při odebírání vzorků vody využívají lodi Clione.
-
Vědecké dobrodružství na Borneu: Rostoucí hora Kinabalu, zombie houby a zakrslí sloni
Redaktor Ondřej Novák se vypravil za vědeckým dobrodružstvím na ostrov Borneo. Seznámil se tu s problematikou odlesňování, ale také se zakrslými slony nebo zombie houbami.
-
Vědecké dobrodružství na Sokotře: Čeští vědci zachraňují miliony let starý dračincový les
Redaktor Petr Kološ se vydal na ostrov Sokotra, kde čeští vědci z Mendelovy univerzity už 20 let pracují na výzkumu a pomáhají místním.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
