Vědecké dobrodružství v Indii: Věděli jste, že z jednoho pepřovníku se sklízí různé druhy pepře?

Závěrečný díl vědeckého dobrodružství Ondřeje Ševčíka si posvítí na fairtradovou produkci koření.

Právě kvůli koření se už před stovkami let vydávali mořeplavci na dlouhé cesty kolem Afriky do Indie. A pěstuje se tady i dnes – mimo jiné třeba skořice, vanilka, hřebíček nebo pepř. 

Pro hřebíček musí sběrač vyšplhat po úzkém vysokém stromě. „Nahoře ho sbírá do pytle, který má na sobě upevněný. Pak sleze dolů a musí hřebíček přebrat,“ popisuje úlohu sběračů ředitel fairtradového družstva Sreekumar. 

Pro farmáře tady odborníci předpěstovávají třeba vanilku. Místo zeleniny se tak ve fóliovnících rodí sazenice vanilkovníku. „Hlídáme tady přesnou vlhkost vzduchu a další věci. Všechno musí být v rovnováze,“ vysvětluje Sreekumar.

Sušení koření

Různé druhy pepře z jediné liány

Kuličky pepře se z rostliny sbírají ručně a farmáři je suší na střechách svých domů. Z jednoho stromu přitom dovedou získat hned čtyři druhy koření.

„Sušení trvá průměrně tak tři, čtyři dny – tak vznikne černý pepř. V případě bílého se odstraní vrchní slupka a až potom se suší. Zelený pepř sušíme jen chvilku a pak se naloží do nálevu. A červený se zase sbírá vůbec nejpozději,“ říká farmář Sabaty.

Od zemědělců míří nasušený pepř do třídírny a balírny, kde obsluha za hodinu dokáže zpracovat až 2 tuny koření. Nejrůznější detektory přitom hlídají, aby výstupní balení neobsahovalo nic navíc.

Sklízení pepře

Poplatky za fair trade

Fairtradová družstva musí platit vyšší poplatky, než je běžné. Přesto ale Sreekumar nepochybuje o správnosti této cesty.

„Poplatky jsou trochu vysoké – celkem 6 tisíc dolarů ročně, ale zase nám dávají příležitost k dobrému obchodu, a také umožňují farmářům žít kvalitnější život.“

autoři: Ondřej Ševčík , marz
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.