Válek přibývá. Zabránit jim může jedině diplomacie spojená s vojenským odstrašením, říká expert Atwood

Na seznamu pro rok 2024 se ocitlo dění v Pásmu Gazy a širším regionu Blízkého východu i válka na Ukrajině. Světovou pozornost si ale podle vás zaslouží i Afrika: hlavně situace v Súdánu, Etiopii a oblasti Sahelu. Aktuálně je krizová situace také na Haiti, v Myanmaru a na územích mezi Arménií a Ázerbájdžánem a v neposlední řadě budou zdrojem napětí americko-čínské vztahy. Který z těchto konfliktů může potenciálně přerůst ve větší válku se zapojením více hráčů, nebo dokonce vyústit v globální krizi?

Jmenoval bych tři. Určitě musím vyzdvihnout válku Ruska proti Ukrajině a evropskou a západní podporu Ukrajině. V tuto chvíli ještě nevíme, jestli projde nejnovější americký balík pomoci pro Ukrajinu, ale myslím, že evropští a západní lídři to vidí správně.

Čtěte také

Odnes můj žal. Válka na Ukrajině očima žen

Pokud Rusko na Ukrajině časem postoupí, bude to pro evropskou bezpečnost představovat vážné nebezpečí a bez správného mixu odstrašování a diplomacie není těžké si představit vztah Evropy a Ruska na trajektorii směřující k nějaké konfrontaci.

Znamená to podporovat Ukrajinu vojensky, držet její pozice proti Rusku a doufat, že se pak propočty Moskvy změní – to je podle mě konflikt číslo jedna.

Jaký je další?

Druhým konfliktem, kde existuje reálné nebezpečí eskalace, je nárůst násilí na Blízkém východě, který vyvolala válka v Gaze. Nyní ale nabral vlastní dynamiku.

Hlavním imperativem je nejen omezit šíření násilí v regionu, ale hlavně ukončit dění v Pásmu Gazy. Všichni musíme uznat, že to, co se stalo Izraeli 7. října, byla obrovská a strašná tragédie a hrozná rána pro izraelský pocit bezpečí. Způsobilo to trauma, které stále utváří mnohé z toho, co Izrael dělá dnes. To musíme mít na paměti.

Čím dříve tahle válka skončí a dosáhne se diplomatickou cestou trvalého příměří, tím lépe.
Richard Atwood o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem

Ale stejně jako desetiletí okupace nemohou ospravedlnit zvěrstva, která Hamás a další palestinští militanti spáchali 7. října, nemůže to, co se stalo 7. října, ospravedlnit zabití tolika nevinných Palestinců. Izraelská operace připravila tolik palestinských dětí o život, končetiny a rodiny.

Chci tím říct, že pro Izrael musí existovat lepší způsob, jak vyřešit své obavy o bezpečnost. A čím dříve tahle válka skončí a dosáhne se diplomatickou cestou trvalého příměří, tím lépe.

A ten třetí?

Třetí ohnisko konfliktu, které bych vyzdvihl, je Asie a Tichomoří. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Čínou se za poslední rok trochu zlepšily i díky setkání amerického prezidenta Joe Bidena a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v San Francisku na konci loňského roku.

Čtěte také

Válka na Ukrajině je proti celému Západu. Když to nepochopíme, zopakujeme si katastrofy 20. století, varuje filozof Němec

Je ale zřejmé, že zájmy těchto dvou zemí v Asii jsou v mnoha ohledech v kolizi. Čína chce být hegemonem Asie, to ale Spojené státy a jejich spojenci nechtějí připustit.

Nepovažuji za pravděpodobné, že tu dojde k válce – třeba o Tchaj-wan – ale nějakých incidentů se obávat musíme. Potenciální důsledky by byly dramatické pro světovou ekonomiku, pro mezinárodní mír a bezpečnost, takže sledovat tamní situaci musíme.

Navzdory tomu, že vedle těchto hlavních oblastí jakési strategické konfrontace velmocí máte také spoustu dalších konfliktů, které zahrnují regionální mocnosti, a vždy existuje nebezpečí, že jeden z nich nepředvídatelně přeroste v něco většího.

Asijská geopolitika

Richard Atwood|foto:International Crisis Group

Jak se proměnily vztahy mezi Spojenými státy a Čínou?

Jak bude fungovat vztah mezi USA a Čínou je do budoucna velká výzva, a to i pro Evropu. Jak má vypadat bezpečnostní architektura v Asii a asijská geopolitika, aby to vyhovovalo zájmům obou velmocí? To je velká otázka do následujících let a roli hraje i to, kdo bude v čele americké administrativy. Teď je do voleb ještě daleko a stát se může cokoliv.

Myslím si ale, že evropští lídři mají pravdu, když uvažují jinak. Vědí, že se nemůžou radovat z toho, jak se rozpadá desetiletí trvající politický konsenzus ve Spojených státech o tom, kdo jsou jejich spojenci v Evropě a Asii. Rozpadá se bez ohledu na to, jestli se prezidentem stane opět Donald Trump, Joe Biden, nebo jestli to bude možná ještě někdo jiný.

Proč?

Konsenzus demokratů a republikánů vykazuje trhliny už teď, a ať už listopadové volby dopadnou jakkoli, trhliny se pravděpodobně zvětší mnohem rychleji, pokud bude zvolen Trump.

Čtěte také

Válka už se na Ukrajině podepisuje na lidech i na demokracii

Evropští lídři a evropské země musí teď pochopit, že je třeba udělat více pro svoji obranu. Ať se stane ve Spojených státech cokoliv, musí zvýšit své výdaje na armádu.

V dnešním světě tkví prevence konfliktů v kombinaci vojenského odstrašování a diplomacie. Je potřeba obojí.

Jaký je cíl vaší organizace při výběru konfliktů?

Za poslední dekádu nebo půldruhé dekády počet válek narůstá, stejně jako počet lidí, kteří v těch válkách umírají, takže při sestavování našich seznamů máme bohužel na výběr ze stále více konfliktů. Seznamy na ně upozorňujeme a snažíme se nastolit agendu pro politiky.

Stojíme na prahu další studené války nebo možná i na začátku třetí světové? A nabízí se poučení z minulosti? Poslechněte si celé Leonardo Plus, kde diskutují Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, která je jednou z iniciátorek výzkumného projektu Identity ve světě válek a krizí, Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů, jenž se zabývá evropskou bezpečností, a zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, který dlouhodobě sleduje dění na Blízkém východě.

O projektu Identita ve světě válek si můžete přečíst zde na stránkách Akademie věd.