Válek přibývá. Zabránit jim může jedině diplomacie spojená s vojenským odstrašením, říká expert Atwood
Války a konflikty, které vloni vypukly, bohužel pokračují a některé z nich mají výbušný potenciál se propojit s dalšími konflikty a vyvolat globální krizi. Organizace International Crisis Group sídlící v Bruselu vydává každý rok seznam deseti konfliktů, které by se měly bedlivě sledovat. „Za poslední půldruhé dekády počet válek narůstá. Upozorňujeme na ně a snažíme se nastolit agendu pro politiky,“ vysvětluje pro Leonardo Plus viceprezident organizace Richard Atwood.
Na seznamu pro rok 2024 se ocitlo dění v Pásmu Gazy a širším regionu Blízkého východu i válka na Ukrajině. Světovou pozornost si ale podle vás zaslouží i Afrika: hlavně situace v Súdánu, Etiopii a oblasti Sahelu. Aktuálně je krizová situace také na Haiti, v Myanmaru a na územích mezi Arménií a Ázerbájdžánem a v neposlední řadě budou zdrojem napětí americko-čínské vztahy. Který z těchto konfliktů může potenciálně přerůst ve větší válku se zapojením více hráčů, nebo dokonce vyústit v globální krizi?
Jmenoval bych tři. Určitě musím vyzdvihnout válku Ruska proti Ukrajině a evropskou a západní podporu Ukrajině. V tuto chvíli ještě nevíme, jestli projde nejnovější americký balík pomoci pro Ukrajinu, ale myslím, že evropští a západní lídři to vidí správně.
Čtěte také
Pokud Rusko na Ukrajině časem postoupí, bude to pro evropskou bezpečnost představovat vážné nebezpečí a bez správného mixu odstrašování a diplomacie není těžké si představit vztah Evropy a Ruska na trajektorii směřující k nějaké konfrontaci.
Znamená to podporovat Ukrajinu vojensky, držet její pozice proti Rusku a doufat, že se pak propočty Moskvy změní – to je podle mě konflikt číslo jedna.
Jaký je další?
Druhým konfliktem, kde existuje reálné nebezpečí eskalace, je nárůst násilí na Blízkém východě, který vyvolala válka v Gaze. Nyní ale nabral vlastní dynamiku.
Hlavním imperativem je nejen omezit šíření násilí v regionu, ale hlavně ukončit dění v Pásmu Gazy. Všichni musíme uznat, že to, co se stalo Izraeli 7. října, byla obrovská a strašná tragédie a hrozná rána pro izraelský pocit bezpečí. Způsobilo to trauma, které stále utváří mnohé z toho, co Izrael dělá dnes. To musíme mít na paměti.
Čím dříve tahle válka skončí a dosáhne se diplomatickou cestou trvalého příměří, tím lépe.
Richard Atwood o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem
Ale stejně jako desetiletí okupace nemohou ospravedlnit zvěrstva, která Hamás a další palestinští militanti spáchali 7. října, nemůže to, co se stalo 7. října, ospravedlnit zabití tolika nevinných Palestinců. Izraelská operace připravila tolik palestinských dětí o život, končetiny a rodiny.
Chci tím říct, že pro Izrael musí existovat lepší způsob, jak vyřešit své obavy o bezpečnost. A čím dříve tahle válka skončí a dosáhne se diplomatickou cestou trvalého příměří, tím lépe.
A ten třetí?
Třetí ohnisko konfliktu, které bych vyzdvihl, je Asie a Tichomoří. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Čínou se za poslední rok trochu zlepšily i díky setkání amerického prezidenta Joe Bidena a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v San Francisku na konci loňského roku.
Čtěte také
Je ale zřejmé, že zájmy těchto dvou zemí v Asii jsou v mnoha ohledech v kolizi. Čína chce být hegemonem Asie, to ale Spojené státy a jejich spojenci nechtějí připustit.
Nepovažuji za pravděpodobné, že tu dojde k válce – třeba o Tchaj-wan – ale nějakých incidentů se obávat musíme. Potenciální důsledky by byly dramatické pro světovou ekonomiku, pro mezinárodní mír a bezpečnost, takže sledovat tamní situaci musíme.
Navzdory tomu, že vedle těchto hlavních oblastí jakési strategické konfrontace velmocí máte také spoustu dalších konfliktů, které zahrnují regionální mocnosti, a vždy existuje nebezpečí, že jeden z nich nepředvídatelně přeroste v něco většího.
Asijská geopolitika
Jak se proměnily vztahy mezi Spojenými státy a Čínou?
Jak bude fungovat vztah mezi USA a Čínou je do budoucna velká výzva, a to i pro Evropu. Jak má vypadat bezpečnostní architektura v Asii a asijská geopolitika, aby to vyhovovalo zájmům obou velmocí? To je velká otázka do následujících let a roli hraje i to, kdo bude v čele americké administrativy. Teď je do voleb ještě daleko a stát se může cokoliv.
Myslím si ale, že evropští lídři mají pravdu, když uvažují jinak. Vědí, že se nemůžou radovat z toho, jak se rozpadá desetiletí trvající politický konsenzus ve Spojených státech o tom, kdo jsou jejich spojenci v Evropě a Asii. Rozpadá se bez ohledu na to, jestli se prezidentem stane opět Donald Trump, Joe Biden, nebo jestli to bude možná ještě někdo jiný.
Proč?
Konsenzus demokratů a republikánů vykazuje trhliny už teď, a ať už listopadové volby dopadnou jakkoli, trhliny se pravděpodobně zvětší mnohem rychleji, pokud bude zvolen Trump.
Čtěte také
Evropští lídři a evropské země musí teď pochopit, že je třeba udělat více pro svoji obranu. Ať se stane ve Spojených státech cokoliv, musí zvýšit své výdaje na armádu.
V dnešním světě tkví prevence konfliktů v kombinaci vojenského odstrašování a diplomacie. Je potřeba obojí.
Jaký je cíl vaší organizace při výběru konfliktů?
Za poslední dekádu nebo půldruhé dekády počet válek narůstá, stejně jako počet lidí, kteří v těch válkách umírají, takže při sestavování našich seznamů máme bohužel na výběr ze stále více konfliktů. Seznamy na ně upozorňujeme a snažíme se nastolit agendu pro politiky.
Stojíme na prahu další studené války nebo možná i na začátku třetí světové? A nabízí se poučení z minulosti? Poslechněte si celé Leonardo Plus, kde diskutují Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, která je jednou z iniciátorek výzkumného projektu Identity ve světě válek a krizí, Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů, jenž se zabývá evropskou bezpečností, a zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, který dlouhodobě sleduje dění na Blízkém východě.
O projektu Identita ve světě válek si můžete přečíst zde na stránkách Akademie věd.
Související
-
Fingerland: Výroky o „bílé vlajce“? Papež mluví jménem globálního Jihu, kde Rusko není říší zla
„Očekávat od Ukrajiny, že vyvěsí ,bílý prapor‘ s tím, že se vzdává, by bylo zvláštní. Možná, že měl na mysli něco jiného,“ uvažuje komentátor Jan Fingerland.
-
Český lékárník v Rafahu: Nejbližší výstřely jsou 1,5 kilometru daleko. Je tu spousta dětí bez rodin
Gaza z místa. Získali jsme svědectví Lékařů bez hranic přímo z Rafáhu. A informacemi o aktuálním dění ho doplní blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu.
-
Sinolog Zádrapa: Číňanům jsou zločiny proti civilistům na Ukrajině úplně ukradené
Od začátku války na Ukrajině se Rusové přeorientovali na nové partnery – jedničkou je Čína. „Je to spolehlivý podporovatel putinovského Ruska,“ říká sinolog Lukáš Zádrapa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.