Václav Havel: Evropa jako úkol

4. říjen 2019

S blížícím se 30. výročím společenského přerodu, k němuž došlo 17. listopadu 1989, a současně při příležitosti nedožitých 83. narozenin Václava Havla (5. října) vysílá Plus pět textů, kterými si připomeneme jeho politické úvahy a projevy na různých fórech mezi lety 1994 – 2001.

Je dobře, že se stále objevují analýzy a komentáře zabývající se tím, co a jak Havel promýšlel, prohlašoval a publikoval. Není ale nad bezprostřední poznání pramenů, tedy textů samotného Václava Havla.

Knihovna Václava Havla vydala mimo jiné publikaci nazvanou Evropa jako úkol, výběr z projevů 1990 – 2009. Název knihy přebírá titul Havlova projevu při příležitosti udílení Ceny Karla Velikého v Cáchách 15. května 1996. (Český prezident sám tuto cenu převzal už v roce 1991.)

Čtěte také

V projevu, který stejně jako další čtyři texty přečte v Českém rozhlase brněnský herec Vladimír Krátký v režii Lukáše Kopeckého, se tehdy Havel zabýval i etymologií názvu Evropa. Říká, že ke svému překvapení zjistil, že její označení má prapůvod v akkadském slově „ereb“ znamenajícím soumrak či západ slunce. A dodává, že toto zjištění na první pohled není příliš povzbudivé.

Vzápětí však poznamenává: „Zdá se mi, že nastává čas, kdy je třeba se pozastavit a zamyslet nad sebou samými. Zdá se mi, že nastává čas velké historické výzvy. Výzvy k tomu, abychom konečně pochopili a začali naplňovat ten nejlepší význam, jaký lze dát slovu soumrak. Totiž abychom dnešní stav Evropy přestali chápat jako stav soumraku její energie, ale naopak jako stav usebrání a sebereflexe.“

Pod zorným úhlem současnosti jsou zajímavá Havlova slova, která v dubnu 1990 otiskl časopis Respekt: „Obrovskými změnami neprochází jen Československo, ale celá Evropa. Pohyb je tak rychlý, že většina politiků jej vůbec nechápe a nestačí s ním držet krok. My ale musíme dělat politiku z hlediska dlouhodobé perspektivy…“ Před 30 lety šlo o odlišné proměny, Havlův postřeh však platí bezezbytku i dnes.

Projevy (někdy poněkud krácené), které pro Radioknihu vybrala dramaturgyně Alena Blažejovská (a čte herec Vladimír Krátký v režii Lukáše Kopeckého), zazněly na různých místech: v roce 1994 v Evropském parlamentu ve Štrasburku, v roce 1996 v Cáchách, v roce 1997 ve Spolkovém sněmu SRN v Bonnu, v roce 2000 opět ve Štrasburku a v roce 2001 na konferenci Evropské nové demokracie: vedení a odpovědnost v Bratislavě.  

Spustit audio