Vácha: Inspirujme se a přemýšlejme. Kdybych většinu svého času neposlouchal, neměl bych co říct
Mít za vzor osobnosti, které se prosadily a zároveň zůstaly dobrými lidmi, je jen první krok, zdůrazňuje v pořadu Hovory kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha. „Pro mě je ještě důležitější se takovou osobností sám stát,“ pokračuje a cituje: „Karl Jung říká, že být osobností, to je podnik nepopulární odvážlivosti. A pak také říká: Vychovat někoho k tomuto se mi nezdá malou věcí.“
„Čtu, hodně čtu. Přemýšlím. Většinu svého času jsem žákem. Poslouchám přednášky, podcasty. To je 95 procent mého času,“ přibližuje Vácha, jaký je jeho recept na to být silnou osobností.
„Jen 5 procent svého času přednáším,“ doplňuje. „Kdybych nestudoval a neposlouchal, nemohl bych být učitelem. Neměl bych co říct, kdybych nebyl žákem.“
Jeho doporučení pro ostatní zní: „Poslouchejme jeden druhého, inspirujme se, přemýšlejme a snažme se být osobností. Přemýšlejme o tom, co znamená milovat tento svět.“
Vácha připouští, že i on má někdy propady. „Nakopnu se modlitbou,“ přidává další svůj recept. „Celé to snažení je cesta. Každým krokem, každým dnem jsme cíli blíž. Každý den rosteme, každý den zrajeme.“
Hvězdy
„Zářivými hvězdami svých komunit“ podle Váchy byly dvě nedávno zesnulé ženy: jaderná inženýrka Dana Drábová a badatelka Jane Goodallová.
Čtěte také
„To jsou ženy, které když odejdou, tak si řekneš: Týjo, na jednou jako by odešlo světlo z tohoto světa,“ přibližuje, jak ho smrt obou žen zasáhla.
Připomíná, že Goodallová se věnovala výzkumu šimpanzů. „To je totiž anglosaská škola po Darwinovi: škrtli jsme ze zvířat niternost a vědomí. Goodallová byla první, kdo řekl, že to je nesmysl,“ poukazuje na její přelomový přínos.
Kde hledat takzvané ostrovy pozitivní deviace? A čím na Váchu tolik zapůsobila Goodallová? Poslechněte si celé Hovory.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
