V zatčení Slánského hrál roli dopis, který přinesl agent Nevečeřal. Zřejmě šlo o akci sovětských tajných služeb
Zatčení Rudolfa Slánského v listopadu 1951 výrazně urychlil i záhadný dopis adresovaný takzvanému Velkému metaři. Dodnes není jasné, za jakých okolností vznikl. Víme pouze, kdo ho předal Státní bezpečnosti – dvojitý agent Rudolf Nevečeřal. Právě o něm hovoří v Portrétech historik Petr Blažek.
Pro Státní bezpečnost to bylo překvapení: v květnu 1951 se na Ministerstvu národní bezpečnosti v Praze přihlásil Rudolf Nevečeřal, který tvrdil, že je kurýrem americké vojenské zpravodajské služby Military Intelligence Service. A že by rád spolupracoval s československou Státní bezpečností.
Čtěte také
Po řadě výslechů se Nevečeřal stal spolupracovníkem StB a byl vyslán zpět do západního Německa.
Kolikrát přesně přešel státní hranici a jaké úkoly plnil, není jasné. Písemnosti z jeho svazku se dochovaly jen v torzovité podobě. Jisté je, že do Československa přišel i na podzim 1951 a mezi materiály, které přinesl, byl i dopis „Velkému metaři“. Státní bezpečnost ho dostala do ruky 9. listopadu 1951.
Českoslovenští zpravodajci se nestačili divit, když mimo jiné četli:
„Dostáváme zprávy, že Vaše situace se stává obtížnější, a vyslovují se zde obavy a domněnky, podepřené zprávami z dobře informovaných kruhů, že se předvídá procesování známé v případě Gomulky. Nabízíme Vám bezpečný odchod na Západ. Podle prohlášení nejpovolanějších míst zaručujeme Vám asyl, bezpečný úkryt a pozdější umožnění existence, vyjímaje politickou kariéru.“
Rychlost sovětských poradců
Dopis byl určen Rudolfu Slánskému, který v té době prožíval politický pád, jakkoliv ještě nebylo jasné, že by měl skončit tak tragicky.
Čtěte také
K autorství dopisu se v polovině 90. let přiznal exilový zpravodajec František Ostrý a vysvětlil, že dopis vznikl ve zpravodajské skupině generála Františka Moravce, která sídlila v západoněmeckém Bensheimu.
Zpravodajci nejspíš netušili, že předání dopisu svěřují kurýrovi Nevečeřalovi, který je zároveň agentem Státní bezpečnosti. A je možné, že i mezi pracovníky zpravodajské skupiny byl agent některé východní rozvědky.
Sovětští poradci v Praze totiž obsah dopisu znali nejpozději 9. listopadu 1951 a o dva dny později přiletěl do Prahy jeden z nejvyšších sovětských komunistických funkcionářů a Stalinův osobní emisar Anastáz Mikojan.
Aby Gottwalda přesvědčil o nutnosti Slánského zatknout dříve, než uteče na Západ.
Čtěte také
Gottwald se zatčením Slánského souhlasil až 23. listopadu odpoledne a došlo k němu ještě v noci. Rychlost sovětských poradců už desetiletí svádí k úvahám, že dopis Velkému metaři mohl být akcí, která vznikla pod kontrolou sovětských tajných služeb.
Nejasné nejsou jen informace, kdo všechno o dopisu věděl, ale i další osud Rudolfa Nevečeřala: spolupráci s ním StB ukončila v roce 1953 a několik let žil na severu Čech.
Není známo přesné datum jeho úmrtí ani to, zda nevyužil rok 1968 k odchodu do exilu. Tato kapitola studené války stále nebyla dopsána.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.