V soukromí jsem prožívala to, co jsem točila. Sice nešlo o malé děti, ale vážně mi onemocněla maminka, přiznává reportérka Lea Surovcová
„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.
Podobná témata divákům zprostředkovává už 20 let, u posledního dokumentu, kdy popisuje případy nevyléčitelně nemocných dětí, to bylo jinak.
Čtěte také
„V soukromí jsem prožívala to, co jsem točila. Sice nešlo o malé děti, ale vážně mi onemocněla maminka. Přímo na prvním natáčení jsem se dozvěděla i její diagnózu. Při stříhání ve střižně jsem zároveň čekala, jak dopadne její celodenní operace. A když jsem film dokončila, seděla jsem s ní ve volném čase na onkologii.“
„Tehdy jsem dostala naloženo opravdu hodně. Už mi nestačilo, že se doma na WC tajně vypláču a pak jdu běhat, nebo si zajdu do kina, případně si někde s kamarády dám panáka.“
Vyhoření? Bylo to jen o fous
„Tehdy došlo k velkému zlomu a teď už vím, že jsem na dobré cestě a že si dokážu o pomoc i říct. Nemyslím, že jsem se dostala do fáze vyhoření, ale zřejmě jsem od něj byla jen krůček,“ dodává s tím, že do té doby měla pocit, že jí jakási vlastní terapie k životu stačí.
Čtěte také
„Nad osudy lidí, o kterých točím, hodně přemýšlím. Není to tak, že bych každý osud oplakávala, ale nedávno jsem se dívala do svého archivu, co všechno jsem v posledních pěti letech natočila, a docela mě šokovalo, že velká část těch, se kterými jsem mluvila, už není na světě.“
„Tehdy mi došlo, že vyhořet prostě nesmím. Protože mě ta práce hrozně baví a nerada bych si jí vzdávala. Je vlastně dobře, že už o tom dokážu mluvit, a že si chci říct o pomoc, takže to jednou za čas vyhodím z hlavy pod speciálním dohledem,“ uzavírá Lea Surovcová.
Související
-
Sto procent našich pacientů zemře, ale my musíme zajistit dobrý konec, říká lékařka paliativní péče
Pokud je těžce nemocný člověk v paliativní péči, bude žít déle a bude mít méně nepříjemných příznaků. To je ověřený fakt, který zdůrazňuje lékařka Veronika Helešicová.
-
Děti U: Křehkost i naděje dětské paliativní péče
Na multižánrovou procházku, jejímž cílem je destigmatizovat dětské umírání a zvýšit povědomí o důležitosti paliativní péče, se můžete vydat v rámci 4 + 4 dny v pohybu.
-
Loučka: Paliativní péče je víc o životě než o smrti. Pomáháme lidem prožít poslední dny co nejlépe
Kdybyste tušili, kdy přijde vaše poslední hodina, chovali byste se předtím jinak? Umírat se dá důstojně. Dokáže to paliativní péče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
