V politice se vždy moralizovalo, populisté ale udělali z morálky svou agendu, tvrdí filozof Jirsa

6. červen 2024

Americký filozof Michael Walzer se před 50 lety ptal, jestli je možné dělat politiku, aniž by si člověk ušpinil ruce. „Nikoli úspěšně,“ cituje v Osobnosti Plus svého amerického kolegu český filozof Jakub Jirsa. Jak se podle něj spojují v osobě politika morálka a etika? „Otázka je, kdo chceme, aby byl naším politickým reprezentantem: eticky čistý politik, nebo úspěšný politik?“ ptá se vědec.

Problém je v tom, že politický úspěch, tedy úspěch reprezentace zájmů či názorů, které chce politik prosadit, obnáší také to, že nebude v každém okamžiku zcela otevřený a upřímný ke konkurentům.

Čtěte také

„V takové situaci může být i problém přistoupit na kompromis nebo uzavřít dohodu, kdy politik ustoupí a něco obětuje,“ poznamenává Jirsa. Nemyslí si však, že bychom v Česku postupně jako občané snáze strpěli politiky, kteří jsou méně mravní. „Spíš jsme asi trochu citlivější a z toho bohužel pramení nedůvěra v politiku, kterou společnost dnes má.“

Problematická je podle něj už sama otázka hodnocení pokrytectví v politice: „V době předvolební kampaně dštím síru na svého politického oponenta a nejraději bych ho zašlapal do země, ale najednou se z něj stane kolega poslanec nebo kolegyně předsedkyně výboru. A v tuto chvíli to ode mě vyžaduje určitou míru pokrytectví.“

Co je měřítkem politikovy etiky?

„Politik usiluje o moc. A pokud je dobrý politik, dokáže tuto moc získat a použít pro formování naší společné budoucnosti. Když se ale ptáme, co politika dělá dobrým člověkem, tak jde o otázku, na kterou mi při výuce jeden semestr nestačí,“ konstatuje filozof.

Čtěte také

Také ale upozorňuje, že ne všechno, co je demokratické, musí být nutně morální. Naopak morální mohou být zároveň i věci, které jsou v jistém aspektu nedemokratické. „Proto rozlišuji mezi liberální demokracií a demokracií jako takovou,“ dodává Jirsa.

Není ale potřeba mít na politiky nějaké vyšší mravní nároky. „Problém je z opačné strany: Politici jsou leckdy vystaveni mnohem větším pokušením než kdokoli z nás, protože rozhodují a tlaky jsou na ně někdy neuvěřitelné.“

„V politice se vždy moralizovalo, ale populismus z toho udělal svoji agendu, kdy populisté říkají, že jsou ti, kteří reprezentují ten skutečný národ, zatímco ostatní jsou zkorumpovaní. Tak se brzy dostávají do agresivního tónu a nepřátelství, který do politiky vnáší,“ odhaluje kořeny politického násilí Jakub Jirsa.

Víc si poslechněte v Osobnosti Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , oci

Související