Debata o euru je začarovaný kruh. Politici raději udržují euroskeptickou rétoriku, říká bývalý viceguvernér ČNB

Rozhovory obvykle začínají tím, že přijetí eura je především otázkou politickou. Tak z toho vyjdeme. Budeme mít někdy euro?

Jestli je to otázka politická, tak to závisí na našich politicích, aby se dopracovali k rozhodnutí. Je zde řada iracionálních momentů. Řada politiků je pod vlivem veřejného mínění. Připadá mi to jako začarovaný kruh.

Čtěte také

Euro už ekonomickou výhodu prokázalo. Přijetí do roku 2030 vidím reálně, říká ministr Dvořák

Veřejnost je naladěna vůči euru negativně. Politické strany ví, že by si na tom nenahnali politické body, a tak raději udržují euroskeptickou rétoriku, ale to zase neovlivňuje to veřejnost. Je to takový vliv i politiků, že aktivně s veřejným míněním nepracují.

Je to dostatečné vysvětlení, proč ani po dvaceti letech nemáme společnou měnu?

Důvodů je celá řada. Jedny jsou pozitivní – je pravda, že česká koruna má pověst stabilní měny. Nikdy jsme nezažili období vysoké inflace, kurz je relativně stabilní, takže platí anglické přísloví, že co funguje, tak do toho nešťourej. A každý národ je na svou měnu hrdý.

Platí anglické přísloví, že co funguje, tak do toho nešťourej.
Oldřich Dědek o důvodech nepřijetí eura

Pozice národního koordinátora pro zavedení eura momentálně není obsazena. O čem to podle vás svědčí?

Opět je to politická otázka. Je pravda, že když nemáme termín zavedení eura, tak práce národního koordinátora – připravovat zavedení eura po technické stránce, vydávat metodiky, říkat státní správě, co by měla dělat, jak by občané se měli připravovat – to teď není na pořadu dne.

Ale kdyby politici chtěli s veřejným míněním více pracovat a chtěli obraz euru vylepšovat, tak by národní koordinátor určitou komunikační roli sehrávat mohl. Aby to ale mělo nějaký efekt, tak se musí opřít o pozitivní postoj politické reprezentace. Bez toho je efekt velmi malý.

Euro a dezinformace

Podle průzkumu pro Radiožurnál je většina společnosti k euru skeptická. Jak se podařilo v celkem krátkém čase vyvolat vůči unii jakýsi euroskepticismus?

Částečně si za to může i eurozóna sama. Bohužel prodělala velmi hlubokou finanční krizi. Takový ten argument, že „proč bychom měli platit na ty Řeky“, u části české veřejnosti zabírá.

Čtěte také

Korunu nelze jen tak vyšoupnout, euro potřebuje větší reformní příběh, myslí si sociolog

Ale ten není pravdivý.

To jsou fake news, které se drží ve společnosti. Nikoho už tolik nezajímá, že Řecko nepadlo. Současně ale padly i státy, které euro nepoužívali – Island, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko. To jsou země, které také museli hledat pomoc u Mezinárodního měnového fondu.

Finanční krize zasáhla jak země s eurem tak i země bez něj. To ale euroskeptici nevyzdvihují. Nezdůrazňují, že i jiné země byly zasaženy, ale hlavně neustále opakují Řecko.

Není co největší integraci Česka sedmadvacítce v současné geopolitické situaci sebezáchovným zájmem?

To je rovněž ryze politické téma. Osobně si myslím, že zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Evropské unii se koneckonců říká, že je to ekonomický obr, který stojí na hliněných politických nohou.

Ať chceme, nebo nechceme, tak společná měna tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti. Slyšel jsem i takový citát, že Evropa se buď pomocí vlastní měny sjednotí, nebo se nesjednotí nikdy.

Oldřich Dědek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Proč je podle ekonomů dvouprocentní inflace zdravá? Netlačí na euro podniky, které už obchodují jenom v euru? A je metoda „velkého třesku“ při zavádění eura ideální? Poslechněte si celý rozhovor.