V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny

23. září 2023

Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.

Čtěte také

Plynové masky se staly běžnou výbavou, naopak krytů byl zoufalý nedostatek stejně jako moderních protiletadlových děl. Před 85 lety přípravy vyvrcholily, československá armáda totiž mobilizovala a válka se očekávala každou hodinou.

Občanská válka ve Španělsku či japonský vpád do Číny. Konflikty z druhé poloviny 30. let minulého století ukázaly, jak brutální bude moderní válka nejen vůči vojákům, ale hlavě civilistům a že jednu z klíčových rolí bude mít letectvo.

S prohlubující se mezinárodní krizí v Evropě a nástupem nacismu proto sílila snaha československých vlád připravovat na možnost války vojsko i tzv. civilní sektor.

Jedním z důležitých aspektů příprav bylo nacvičování správné reakce na nepřátelské letecké údery na velká města a centra zbrojní průmyslové výroby. Velkým problémem však bylo, že v Československu takřka neexistovaly moderní protiletecké kryty.

Čtěte také

Podle historika a archiváře Pavla Šrámka měla celá Praha k dispozici úkryt jen pro 7 tisíc lidí.

„Proto se v případě leteckého úderu počítalo spíše s rozptýlením lidí do parků a okrajových lokalit města, kde se nečekalo, že bude hlavní útok veden. V době mobilizace se navíc ve městech kopaly jednoduché zákopy, které měly provizorně nahrazovat kryty, a lidé se v nich mohli aspoň trochu schovat. Existují dokonce fotografie, kdy se v Praze tyto improvizované zákopy kopaly teprve v říjnu, už v listopadu 1938 se zas zasypávaly,“ uvádí Šrámek.

Jedním z fatálních faktorů prvních dnů případného válečného konfliktu s Německem na podzim 1938, by pro Československo byla nedostatečná výzbroj protiletadlové obrany, moderních kanonů vz. 38 bylo na podzim 1938 k dispozici jen 68 kusů.

Desítky letadel nad Prahou

I proto bylo klíčovým aspektem obranných příprav to, jak si s následky nepřátelského bombardování dokážou poradit družstva civilní protiletecké ochrany.

Čtěte také

Obce a města měla nařízeno zajistit hasičskou, poplachovou, zdravotnickou a asanační službu. Důležitým prvkem systému ochrany civilistů bylo také zřízení domovních hlídek a družstev pro případ náletů. Členové těchto hlídek měli pomáhat hasit požáry, ošetřovat zraněné, provádět odklízecí práce.

Právě jejich součinnost prověřovala pravidelná cvičení. Některá z nich měla z dnešního pohledu těžko představitelné parametry.

Například při cvičení 24. března 1938 prolétalo nad Prahou v několika vlnách na 50 (!) vojenských letadel, přičemž doba ani místo simulovaného náletu nebyly nikomu z orgánů civilní protiletecké ochrany předem oznámeny.

Média předem pouze informovala, že poté, co bude letecký poplach vyhlášen, lidé musí co nejdřív vyklidit ulice a všechna další veřejná prostranství, a skrýt se do nejbližšího domu či případně do parku.

Čtěte také

Československý Červený kříž zřídil v Praze čtyři desítky stanovišť, ze kterých byla polovina určena pro poskytování první pomoci.

Raněné měli představovat vojáci, kteří na sobě měli cedulky s informací, jak jsou jako zraněni. Simulaci chemického útoku obstaral slzotvorný a kouřový plyn.

Přípravy civilistů na válku vyvrcholily před 85 lety, v týdnu od 23. září 1938, kdy probíhala mobilizace československé armády a útok německého vojska se očekával doslova každou hodinou.

Jak vypadal život ve večerních a nočních hodinách ve zcela zatemněných městech? Byl dostatek plynových masek pro všechny? A jak vyhrocená byla situace v takzvaných sudetských příhraničních oblastech, kde stále řádili henleinovští teroristé? Také o tom hovoří odborníci, kteří se těmto tématům věnují desítky let: historik a archivář Pavel Šrámek a badatel a spisovatel Jan Lakosil.

autor: Martin Brabec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.