V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny
Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.
Čtěte také
Plynové masky se staly běžnou výbavou, naopak krytů byl zoufalý nedostatek stejně jako moderních protiletadlových děl. Před 85 lety přípravy vyvrcholily, československá armáda totiž mobilizovala a válka se očekávala každou hodinou.
Občanská válka ve Španělsku či japonský vpád do Číny. Konflikty z druhé poloviny 30. let minulého století ukázaly, jak brutální bude moderní válka nejen vůči vojákům, ale hlavě civilistům a že jednu z klíčových rolí bude mít letectvo.
S prohlubující se mezinárodní krizí v Evropě a nástupem nacismu proto sílila snaha československých vlád připravovat na možnost války vojsko i tzv. civilní sektor.
Jedním z důležitých aspektů příprav bylo nacvičování správné reakce na nepřátelské letecké údery na velká města a centra zbrojní průmyslové výroby. Velkým problémem však bylo, že v Československu takřka neexistovaly moderní protiletecké kryty.
Čtěte také
Podle historika a archiváře Pavla Šrámka měla celá Praha k dispozici úkryt jen pro 7 tisíc lidí.
„Proto se v případě leteckého úderu počítalo spíše s rozptýlením lidí do parků a okrajových lokalit města, kde se nečekalo, že bude hlavní útok veden. V době mobilizace se navíc ve městech kopaly jednoduché zákopy, které měly provizorně nahrazovat kryty, a lidé se v nich mohli aspoň trochu schovat. Existují dokonce fotografie, kdy se v Praze tyto improvizované zákopy kopaly teprve v říjnu, už v listopadu 1938 se zas zasypávaly,“ uvádí Šrámek.
Jedním z fatálních faktorů prvních dnů případného válečného konfliktu s Německem na podzim 1938, by pro Československo byla nedostatečná výzbroj protiletadlové obrany, moderních kanonů vz. 38 bylo na podzim 1938 k dispozici jen 68 kusů.
Desítky letadel nad Prahou
I proto bylo klíčovým aspektem obranných příprav to, jak si s následky nepřátelského bombardování dokážou poradit družstva civilní protiletecké ochrany.
Čtěte také
Obce a města měla nařízeno zajistit hasičskou, poplachovou, zdravotnickou a asanační službu. Důležitým prvkem systému ochrany civilistů bylo také zřízení domovních hlídek a družstev pro případ náletů. Členové těchto hlídek měli pomáhat hasit požáry, ošetřovat zraněné, provádět odklízecí práce.
Právě jejich součinnost prověřovala pravidelná cvičení. Některá z nich měla z dnešního pohledu těžko představitelné parametry.
Například při cvičení 24. března 1938 prolétalo nad Prahou v několika vlnách na 50 (!) vojenských letadel, přičemž doba ani místo simulovaného náletu nebyly nikomu z orgánů civilní protiletecké ochrany předem oznámeny.
Média předem pouze informovala, že poté, co bude letecký poplach vyhlášen, lidé musí co nejdřív vyklidit ulice a všechna další veřejná prostranství, a skrýt se do nejbližšího domu či případně do parku.
Čtěte také
Československý Červený kříž zřídil v Praze čtyři desítky stanovišť, ze kterých byla polovina určena pro poskytování první pomoci.
Raněné měli představovat vojáci, kteří na sobě měli cedulky s informací, jak jsou jako zraněni. Simulaci chemického útoku obstaral slzotvorný a kouřový plyn.
Přípravy civilistů na válku vyvrcholily před 85 lety, v týdnu od 23. září 1938, kdy probíhala mobilizace československé armády a útok německého vojska se očekával doslova každou hodinou.
Jak vypadal život ve večerních a nočních hodinách ve zcela zatemněných městech? Byl dostatek plynových masek pro všechny? A jak vyhrocená byla situace v takzvaných sudetských příhraničních oblastech, kde stále řádili henleinovští teroristé? Také o tom hovoří odborníci, kteří se těmto tématům věnují desítky let: historik a archivář Pavel Šrámek a badatel a spisovatel Jan Lakosil.
Související
-
Od genocidy a koncentráků odvracíme zrak. Žijeme v období normalizace zla, říká novinář Pomerantsev
Rusko napadením Ukrajiny porušilo mezinárodní právo. Opakovaně útočí na civilní cíle, jeho vojáci se dopouštějí krutostí, které byly mnohokrát zdokumentovány.
-
Kdyby nás v roce 1938 Hitler napadl, bránili bychom se stejně jako Ukrajinci, míní historik Kudrna
„Jak se ukazuje – dějiny se stále opakují a zřejmě se z nich nikdy nepoučíme. Modus operandi každého diktátora je v podstatě stejný,“ říká historik Ladislav Kudrna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka