V Německu zuří „studená válka“ tajných služeb. Jak tam špehují ruští agenti?

Vypovězení tak velkého počtu Rusů je vyvrcholením konfliktu, který se stupňoval celá léta. V březnu německá vláda požádala několik desítek ruských diplomatů, aby okamžitě opustili zemi. Jako důvod uvedla, že se jedná o tajné ruské špiony.

Čtěte také

Petr Fischer: Alternativu pro Německo zastaví jen dobrý lídr s jasnou politikou, obojí Berlínu chybí

Režim v Moskvě to označil za „nepřátelskou akci“ a reagoval drasticky: od června má Berlín omezit počet zaměstnanců německých organizací v Rusku na 350. Následovala tvrdá reakce německé vlády, která vyzvala Rusko, aby do konce roku rovněž snížilo počet svých diplomatů v Německu na 350.

Celá záležitost vrhá světlo na skrytý svět. Je to svět špionáže, v němž je Německo opět frontovou linií. „Jsme na podobné úrovni jako v dobách studené války,“ prohlásil v polovině loňského roku Thomas Haldenwang, prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, a tedy nejvyšší německý představitel pro boj se špionáží.

Rusko v Německu manipuluje, šíří dezinformace, infiltruje, hackuje, špehuje a sabotuje nejintenzivněji za posledních 30 let. Důvodem je válka na Ukrajině. Německo je logistickým zázemím pro ukrajinskou obranu proti ruské armádě. Země cvičí ukrajinské jednotky, poskytuje jim zbraně a vyrábí pro Kyjev materiál, jako jsou dělostřelecké granáty. Berlín je po Washingtonu druhým největším podporovatelem Ukrajiny.

Uzavření téměř všech konzulátů

Tato nová „studená válka“ ale nezuří až od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Trvá už od roku 2007, kdy Vladimir Putin pronesl svůj zlostný projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ruský prezident se tehdy otevřeně postavil Západu. Němečtí politici si to ale tehdy nechtěli připustit, píše švýcarský list.

Čtěte také

Robert Schuster: Česko a Německo zahájily éru prezidentské diplomacie

Tři desetiletí Německo jednalo se svými zpravodajskými službami stejně jako s Bundeswehrem. Snižovalo náklady a v podstatě obě bezpečnostní složky oslabovalo. Výsledkem je, že jak Spolkový úřad na ochranu ústavy, tak Spolková zpravodajská služba dnes nejsou vybaveny na to, aby čelily ruské špionáži.

Nejdůležitějšími místy ruských tajných služeb v Německu jsou velvyslanectví v Berlíně a konzuláty v Mnichově, Frankfurtu, Hamburku, Bonnu a Lipsku. Všechny konzuláty kromě jednoho musí být do konce roku uzavřeny. Na konci května to nařídila německá vláda.

Na zastupitelských úřadech ostatních zemí pracují především diplomaté. Neue Zürcher Zeitung píše, že Rusko tam naopak podle staré dobré sovětské tradice z velké části vyslalo maskované špiony.

Tři kategorie ruských agentů

O kolik špionů se jedná, ale není jasné. Počet zaměstnanců ruských zastupitelských úřadů v Německu lze zvenčí jen stěží určit. Ministerstvo zahraničí má sice svůj „Seznam diplomatických misí a dalších zastoupení ve Spolkové republice Německo“, ten však zahrnuje pouze ruské velvyslanectví v Berlíně, nikoliv pět konzulátů.

Německé služby rozdělují ruské agenty do tří kategorií. Do té první patří zpravodajští důstojníci oficiálně vyslaní do Berlína. Druhou kategorii tvoří pracovníci velvyslanectví a konzulátů, kteří patří k ruské rozvědce nebo tajné službě.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Česko, Německo a de-risking Číny

Toto rozlišení je důležité, upozorňuje švýcarský list. Zpravodajské služby získávají informace a vyhodnocují je. Tím se v zahraničí zabývá například Spolková zpravodajská služba. Oproti tomu tajné služby fungují jako tajná policie. Vyhledávají politické oponenty v zahraničí, vyhrožují jim nebo je vraždí. Německo takové agentury nemá.

Pak je tu ještě třetí kategorie, kterou tvoří tajní agenti: Rusové, kteří v zemích, které mají špehovat, žijí normální život s důmyslně vytvořenou falešnou identitou.

Neue Zürcher Zeitung hovořil se třemi experty z prostředí německé zpravodajské služby. Jeden z nich pracoval na vysoké pozici, druhý učí budoucí zpravodajské důstojníky a třetí si nepřeje být podrobněji popisován. Všichni mají společné to, že vyhoštění ruských diplomatů vítají jako zpožděné bezpečnostní opatření ze strany Německa.

Zpravodajské mazlení

Je to proto, že agenti druhé kategorie se pohybují mezi dvěma světy. Nepůsobí otevřeně, ale ani zcela skrytě, operují například na kongresech, akcích a populárních festivalech v Německu. Jako „diplomaté“ dostávali pozvání od politiků, vědců, podnikatelů i místních úřadů. Takových příležitostí využívali k vyhledávání cílových osob a získávání informací. Mezi experty se tomu říká „zpravodajské mazlení“.

Čtěte také

Petr Fischer: V čem můžeme konečně předběhnout Německo?

Toto „zpravodajské mazlení“ je ale teď u konce. Od invaze na Ukrajinu je pro Rusy obtížné najít v Německu partnery. Stále častěji dostávají pozvání pouze od obskurních organizací, jako je „Sdružení pro péči o tradice Národní lidové armády a pohraničních vojsk NDR“, nebo od stran blízkých Rusku, jako je AfD a Levice.

Pro Rusy je to neúspěch, protože stále lační po informacích. V současné době se zajímají zejména o vše, co souvisí s vybavením a výcvikem ukrajinských vojáků.

Berlín dodnes nenašel adekvátní odpověď na špionáž a sabotáže cizích zpravodajských služeb na německém území. Teprve před několika lety začal Spolkový úřad na ochranu ústavy doplňovat stavy své extrémně oslabené kontrarozvědky. Dnes musí kvůli nedostatku personálu určovat priority, aby se dokázal vypořádat se všemi hrozbami. Jedna věc je ale jasná, hlavní prioritou je Rusko, uzavírá Neue Zürcher Zeitung.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Alžběta Jurčová.