V Bulharsku lidé protestují proti plánované ústavní reformě, všímá si Die Welt

4. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bojko Borisov, bulharský premiér

V Bulharsku hrozí Evropské unii podruhé maďarský scénář – titulek na webu německého kanálu Die Welt. V Sofii a dalších městech v posledních dnech lidé demonstrují proti korupci a klientelismu, které si spojují s vládou premiéra Bojko Borisova.

Nelíbí se jim ani Borisovův plán na ústavní reformu, která by mohla oslabit nezávislost soudů.

Čtěte také

Ve středu bylo 55 protestujících zraněno a 95 jich skončilo v rukou policie. Rozměr politické krize může dokládat i výzva k odstoupení, kterou premiéru Borisovovi adresoval prezident Rumen Redev. Borisov se ale spoléhá na pevnou podporu, která ho drží ve funkci s přestávkami od roku 2009.

Někteří oslovení europoslanci proto Bulharsko řadí do skupiny zemí, ve kterých se premiéři odmítají podřídit unijním orgánům. Německý sociální demokrat Jens Geier do této skupiny řadí taky Slovinsko, Česko nebo Polsko.

Představitelům Evropské unie ale momentálně víc vadí neprůhledné rozdělování dotací z unijních fondů. Evropské peníze totiž v Bulharsku nezřídka končí na účtech spojených s vlivnými podnikateli, kteří mají blízko k politickým stranám.

Vláda v Sofii se ale přece jen od Maďarska v něčem liší. Borisov se ze všech sil snaží vyvažovat své osobní problémy loajalitou k vedení sedmadvacítky. Bulhaři třeba na rozdíl od vlády v Budapešti podpořili vznik úřadu Evropského veřejného žalobce. Nakládání s dotacemi bude v prvním funkčním období dozorovat rumunská bojovnice proti korupci Laura Kövesiová.

Je kauza Navalnyj jen PR?

Jak reagovat na zprávu lékařů, že byl ruský opoziční kritik Alexej Navalnyj otráven nervovým jedem novičok? To je podle rakouského deníku Der Standard jedna z hlavních otázek na německé politické scéně.

Čtěte také

Uvnitř křesťanské demokracie nebo mezi zelenými teď zní, že obvyklé hospodářské sankce tentokrát nebudou stačit. Třeba podle Norberta Röttgena, který má v CDU na starosti zahraniční věci, musí Berlín přijít s jasně čitelným tvrdým krokem.

Zmiňuje třeba pozastavení kolosálního projektu Nord Stream 2, tedy plynovodu z Ruska do Německa. Zatímco Němci diskutují o reakci na otravu Navalného, ruští vládní politici zprávy o novičoku vytrvale zpochybňují. Ať už tedy bude odpověď Němců jakákoliv, Moskva ji zřejmě odprezentuje jako špinavé protiruské PR.

Der Standard v souvisejícím komentáři připomíná, že se německá kancléřka Angela Merkelová v souvislosti s otravou Navalného vůči Rusku postavila nebývale ostře. Merkelová v minulosti silnými slovy na adresu Moskvy spíš šetřila – ať už se jednalo o anexi Krymu nebo otravu Sergeje Skripala.

Co ji teď vede k jasnému odsouzení vládnoucích poměrů v Rusku, ptá se Der Standard. Odpověď prý může souviset s tím, že Merkelová vstupuje do posledního roku ve funkci kancléřky. Možná, že se teď v posledních měsících po patnácti letech odhodlává na silná gesta vůči Putinovi, se kterým se po celou dobu ve funkci potkávala. V takovém případě by měly slova doprovázet i konkrétní kroky.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

Spustit audio

Související