Moskva sází na to, že se Západ zmůže jen na slovní odsouzení pokusu o vraždu Navalného, spekuluje Rzeczpospolita

3. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexej Navalnyj

Ruský opoziční kritik Alexej Navalnyj byl otráven nervovou látkou novičok. Ve středu to oznámila německá diplomacie. Rakouský list Der Standard upozorňuje, že tak nebezpečný jed se nedá vyrobit na koleně v garáži.

Zodpovědnost za otravu Navalného tak jde podle listu zřejmě na vrub nejvyšších ruských armádních kruhů a tajných služeb, protože mají přístup do vojenských laboratoří.

Čtěte také

Nabízí se ale otázka, proč by Kreml chtěl zlikvidovat svého nejvýraznějšího kritika právě touto brutální cestou. Je možné, že to byla některá ze silových skupin uvnitř tajných služeb. Takové vysvětlení může vypovídat o tom, jak ruský prezident Vladimir Putin lavíruje mezi různými mocenskými skupinami.

Polský deník Rzeczpospolita nabízí jinou hypotézu, tedy proč by Rusové Navalného nejdřív otrávili a pak poslali na léčení do Německa. Znovu se totiž může ukázat, jak je postoj Evropské unie vůči Rusku nejednotný.

Moskva sází na to, že se západní Evropa zmůže jenom na slovní odsouzení pokusu o vraždu hlavního ruského opozičníka. Nanejvýš na sankční seznam přibude několik mocných Rusů, kteří na čas nebudou moct na lyže do Alp. Spolupráce s Ruskem v dalších oblastech ale pravděpodobně dál pokvete, jakoby se nic nestalo. To bychom pak v této zkoušce opravdu propadli, píše Rzeczpospolita.

Čína vs. Indie

Jak bude vypadat místo příštího střetu zahraničněpolitických ambicí Číny a Indie? Na to se ptá časopis Foreign Policy. Rivalita obou zemí, posílená nedávnými potyčkami na hranicích s dvacítkou mrtvých, se podle analýzy může rychle přelít do Indického oceánu.

Peking touží mít oblast pod kontrolou kvůli obchodním plavbám do Evropy, Afriky a chce v oblasti posílit svůj strategický vliv. Indové teď proto raději pracují na svých obranných základnách na Andamanských ostrovech.

Čtěte také

Číňané dobře vědí, že jsou v Indickém oceánu v křehké pozici. Veškeré námořní spojení totiž zajišťuje úzký Malacký průliv u Singapuru a Peking nechce nechat nic náhodě. Už delší dobu proto lobbuje za proražení kanálu napříč Thajskem.

V současnosti to podle časopisu Foreign Policy vypadá, že má projekt podporu napříč thajskou politikou i veřejností. Vláda v Bangkoku se totiž v posledních letech vzdálila od Spojených států a Čína tam může lépe prosazovat svůj vliv. Úzká spolupráce s Čínou tak může z Thajska do budoucna udělat odrazový můstek k nové čínsko-indické frontě.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Jan Bumba , Šárka Fenyková , Ondřej Elbel
Spustit audio

Související