Robert Schuster: Pacient Navalnyj a německo-ruské vztahy
Německá metropole je už několik dní dějištěm nejnovější kapitoly dlouhotrvajícího konfliktu mezi současným Ruskem prezidenta Vladimira Putina a demokratickým Západem.
Jestliže při nich šlo až donedávna téměř výlučně o hmotné statky a mnohamiliardové hodnoty, jako dodávky plynu, případně o sílící zahraničněpolitické ambice Ruska, tentokrát jde o víc. O život jednoho konkrétního člověka, ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který musel být převezen do berlínské nemocnice Charité poté, co se ho někdo pokusil otrávit.
Čtěte také
Tamní lékaři původní podezření potvrdili, když nedávno konstatovali, že Navalného chtěl někdo zabít nervově paralytickou látkou. Zatím není stále ještě jasné, jestli ruský právník, blogger a protikorupční aktivista vůbec přežije, případně jaké trvalé zdravotní následky si odnese.
Mezi státníky, kteří po Rusku požadují, aby pomohlo osvětlit okolnosti celého případu, zazněly i hlasy německé kancléřky Angely Merkelové a ministra zahraničních věcí Heiko Maase. Ve společném prohlášení vyzdvihli výjimečné postavení Navalného v rámci ruské opozice a vyzvali ruské úřady, aby záležitost objasnily do nejmenších detailů.
Je to překvapivé, pokud si uvědomíme, jak především šéfka německé vlády v posledních letech ke vztahům s Ruskem přistupovala: s maximální obezřetností, ve snaze nespálit všechny mosty a udržet při životě dialog s Moskvou.
Vysoce postavený zahraniční host
Čtěte také
To Merkelové ani jejím vládním kolegům nebránilo, aby byli vždy mezi prvními, kdo podpořili další prodloužení ekonomických sankcí, které uvalila Evropská unie na Rusko po anexi Krymu před šesti lety.
Na druhou stranu ale také nikdy neztratili ze zřetele ekonomické zájmy německých firem, které dělaly v Rusku odjakživa dobré obchody. I Moskva si začala v průběhu let uvědomovat, že existují záležitosti, které je nejlepší řešit přes Německo. I proto, aby se dosáhlo vůči veřejnosti západního světa maximálního možného efektu.
Ukázalo se to například, když Rusové propustili z vězení někdejšího oligarchu a pozdějšího kritika Kremlu Michaila Chodorkovského. Tehdy sehrál nezanedbatelnou roli v zákulisí bývalý dlouholetý šéf německé diplomacie Hans-Dietrich Genscher. Jako by si tehdy v Kremlu řekli: „Když si to tak přejí, tak jim uděláme radost a pustíme ho.“
Čtěte také
V posledních letech ovšem získává ruský přístup vůči Německu agresívnější podobu. Vzpomeňme si, jak se snažila ruská státní média podněcovat nenávist a šířit neklid během uprchlické krize roku 2015. Včetně snahy zneužít za tímto účelem část německého obyvatelstva s ruskými kořeny k veřejným protestům.
A čím jiným než demonstrací síly byla i loňská vražda gruzínského státního občana čečenského původu v centru Berlína? Ten, jak se později ukázalo, bojoval kdysi v Čečensku proti ruské armádě a následně pracoval pro gruzínské a ukrajinské bezpečnostní složky. Očití svědkové svého času přirovnali střelbu v berlínském parku Tiergarten k veřejné popravě. Německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank letos v červnu konstatoval, že za vraždu nesou odpovědnost „místa napojená na ústřední vládu Ruské federace“.
I proto se rozhodla německá vláda nechat hlídat okolí berlínské nemocnice podobně, jako by se jednalo o hotel, ve kterém po dobu oficiální návštěvy pobývá vysoce postavený zahraniční host.
Tentokrát ale nejde o nějakého potentáta, ale o současného ruského pacienta číslo jedna, Alexeje Navalného.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
