Útok k výročí ruské invaze na Ukrajinu? Nepřipadá mi to jako náhoda, míní komentátor Dvořák
Po tři čtvrtě roce od začátku ruské invaze na Ukrajině Rusko útočí na civilní cíle a energetickou infrastrukturu. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička je od středečních útoků většina metropole stále bez elektrického proudu. Rusko na ukrajinské cíle vypálilo desítky raket, z nichž se Ukrajincům podařilo většinu sestřelit. Ty, které dopadly, však zasáhly i obytné domy nebo nemocnici, kde zemřelo novorozeně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby zasáhla a zastavila ruské nálety na civilní infrastrukturu. K tomu však pravděpodobně nedojde, protože Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta. Kromě toho prezident apeloval na OSN, aby Ukrajině pomohlo zajistit efektivní prostředky protivzdušné obrany.
Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu
Petr Štefan, mediální koordinátor Člověka v tísni pro Ukrajinu
Lukáš Dyčka, vojenský analytik, působí na Baltic Defence College
David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte
„Po 10 až 12 hodinách se podařilo obnovit dodávky elektřiny téměř po celé Ukrajině. Blackout byl obrovský, postihl celou zemi, ale nejhorší na tom je, že včerejší série ruských raketových útoků si vyžádala nejméně deset lidských životů. Bez elektřiny, vody a tepla zůstaly na východě Ukrajiny desítky milionů lidí. Elektřina začala fungovat ráno, v Kyjevě začala fungovat už večer,“ informuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který je na východní Ukrajině.
Rusko odpálilo 67 raket, většinu se podařilo sestřelit
V dalších velkých městech jsou pak dodávky obnoveny z poloviny nebo ze tří čtvrtin. V některých oblastech, jako je například Dněpropetrovská oblast, však problémy stále přetrvávají.
Čtěte také
Přestože se Ukrajincům podařilo sestřelit 51 z vystřelených 67 raket, ty, které dopadly, zasáhly obytné budovy a energetickou infrastrukturu. V důsledku byly odpojeny i tři jaderné elektrárny, které v tuto chvíli postupně obnovují své fungování, aby mohly zemi zásobovat energií.
Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka středeční ruské údery na Ukrajinu přímo souvisí s tím, že od začátku ruské invaze uplynulo přesně tři čtvrtě roku.
Útok k výročí invaze
„Nepřipadá mi náhodné, že by zrovna těsně před takovým výročím najednou přišel tak tvrdý úder na značnou část území Ukrajiny. Rusové se přitom poučili z polské kauzy s ukrajinskou střelou a tvrdí, že spoustu škod si Ukrajinci způsobili sami tím, že sestřelovali ruské střely, jejichž trosky potom dopadaly na zem,“ říká Dvořák.
Ve východních oblastech jsou v televizi vidět různé povzdechy: „Třeba ať sem i přijdou Rusové, hlavně aby skončila válka.“
Libor Dvořák
Podle starosty Klička bylo ještě ve čtvrtek ráno 70 procent Kyjeva bez elektrického proudu. Ruské střely často na Ukrajině zasahují velká města, ve kterých jsou pak výpadky energií a vody mnohem složitější než třeba na venkově.
Čtěte také
„Když vidíte televizní reportáže našich kolegů z České televize, jak lidé nabírají kýblem na provaze vodu přímo z Dněpru, je to zkrátka něco, na co městští obyvatelé totálně nejsou připraveni,“ vysvětluje Dvořák.
Je přitom nepochybné, že se Rusko civilními útoky snaží zastrašit ukrajinskou společnost. „Zejména ve východních oblastech, kde žije hodně ruského obyvatelstva, jsou vidět na televizních stanicích různé povzdechy: ‚ať už to dopadne, jak chce, třeba ať sem i přijdou Rusové, hlavně aby skončila válka‘. A to je samozřejmě psychologie, kterou každý z nás chápe, protože celý 40milionový národ nemůže být samý vlastenec,“ dodává Dvořák.
Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Marek Hudema: Co mají společného Ukrajina a Izrael
Ukrajina se stává evropským Izraelem. Tedy malou zemí, která dokončila budování své národní identity a svého území válkou se silnějším nepřítelem.
-
Zpravodaj Dorazín: Ukrajina bude s Rusy jednat, jen pokud se stáhnou z celého jejího území
Kyjev má podle vyjádření prezidenta Zelenského zájem o mírové rozhovory s Ruskem, ovšem za podmínek, ke kterým patří i obnovení územní celistvosti Ukrajiny.
-
Ukrajina aneb Trhliny mezi soukromou a veřejnou pamětí
Kde lze hledat kořeny ukrajinské státnosti a kdy se začala utvářet moderní Ukrajina? Jak se její dějiny proťaly s našimi? Které události patřily k nejdůležitějším?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.