Ukrajina aneb Trhliny mezi soukromou a veřejnou pamětí

Pozornost je pak věnována pokusům o vyhlášení ukrajinské samostatnosti na konci první světové války a v průběhu následné občanské války na ruském území – některé paralely s dnešní situací jsou velmi pozoruhodné.

Čtěte také

Genocida hladem – sovětské prostředky ke zlomení Ukrajiny

Obsáhlé pasáže pak představují vznik a působení protikomunistické ukrajinské emigrace v nově vzniklém Československu i její přínosy pro naši meziválečnou republiku.

Jednou z hlavních událostí novodobých ukrajinských dějin byly hladomory, ke kterým docházelo v době sovětizace Ukrajiny.

Neméně důležitá je pak reflexe těchto tragických událostí, ke které v období existence totalitního Sovětského svazu docházelo prakticky výlučně mimo veřejný prostor – s výjimkou lidí v exilu.

Stručně je zmíněna i složitá ukrajinská situace v době druhé světové války a těsně před ní, stejně jako nejdůležitější momenty poválečné sovětské éry, brežněvovské stagnace i perestrojky.

Čtěte také

Banderovci? O frakci Ukrajinské povstalecké armády panuje nezvykle mnoho mýtů, z pohledu historika i nesmyslů, upozorňuje Řepa

V době rozpadu Sovětského svazu byla ukrajinská nezávislost vyhlášena v roce 1991 a potvrzena referendem. Následující vývoj byl velmi složitý, země měla prakticky od svého vzniku potíže se svým ruským sousedem.

Ten se ovšem v roce 1994 podpisem Budapešťského memoranda stal společně s USA a Velkou Británií garantem ukrajinské bezpečnosti a územní celistvosti. Ukrajina se v rámci tohoto procesu vzdala jaderných zbraní.

Závěr proto přináší plastický popis složité cesty, kterou Ukrajina urazila od novodobého vyhlášení nezávislosti až po začátek roku 2022.

V pořadu zazní ukázky z odborné i memoárové literatury, hovoří historik a filosof Petr Hlaváček, historik David Svoboda, politolog Jan Šír a ukrajinistka Lenka Víchová.