Zpravodaj Dorazín: Ukrajinci kontrolní misi v Záporoží moc nevěří. Rusové prý provedli úpravy, které mají naznačovat, že danou oblast ostřeluje sama Ukrajina

Na Ukrajinu se vydalo 14 inspektorů včetně šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho. Chvíli se však zdálo, že se mise neuskuteční kvůli probíhajícímu ostřelování. To nakonec ustalo a inspektoři se dostali do cíle. Samotnou elektrárnu pak prohlédl Grossi, přičemž podle všeho zkontroloval veškeré jaderné provozy.

Čtěte také

Inspekční mise zamířila do Záporožské elektrárny. Její zaměstnanci mluví o bití a zastrašování ze strany Rusů, říká zpravodaj na Ukrajině Dorazín

„Otázkou je, co vlastně za tak krátkou dobu, byly to zhruba tři hodiny, tam mohl uvidět. Grossi řekl, že to klíčové si prohlédl a nechal tam pět členů svého týmu. Teď je otázka, na jak dlouho,“ říká zpravodaj na východní Ukrajině Martin Dorazín.

Podle něj ale není jasné, jak Grossi myslel svoji výpověď o trvání pobytu inspektorů v elektrárně. Šéf agentury pro atomovou energii totiž řekl, že na místě bude pokračovat činnost členů jeho týmu, kteří tam momentálně zůstali. Není ovšem zřejmé, jestli tam budou nějakou určitou dobu či tam zůstanou na stálo.

Jak ale uvedl Dorazín, pětice inspektorů si do elektrárny donesla přístroje k diagnostice celé soustavy. Cílem kontroly budou ale především bezpečnostní systémy, které mají za úkol elektrárnu utlumit v případě, že by došlo k válečnému ostřelování.

Hledá se potencionální riziko, Ukrajina misi ale nevěří

Dnes musí inspektoři prozkoumat všechny reaktory, kterých má elektrárna šest. Kromě poškození reaktorů jsou rizikem i sklady jaderného paliva a jaderného odpadu.

„Když raketa zasáhne sklad jaderného odpadu, tak tam je obrovské nebezpečí úniku radiace a jejího rozšíření do okolí. To by mohlo způsobit opravdu velkou jadernou katastrofu, a to přinejmenším v dané oblasti. Inspektoři tam budou tedy řešit především technické záležitosti. Jejich úkolem není nabádat k demilitarizaci elektrárny, to je věcí politiků,“ vysvětluje Dorazín.

Čtěte také

Katastrofický scénář havárie Záporožské elektrárny? Česko v ohrožení není, uklidňuje expert

Kontrolní misi v elektrárně ale na Ukrajině neberou příliš pozitivně a očekávání tam nejsou také nijak velká. Poradce prezidenta, Mychajlo Podoljak, řekl, že k podobným misím nemá důvěru, protože není možné odhalit skutečný stav věcí. Podle něj Rusové v elektrárně provedli takové úpravy, které mají naznačovat, že danou oblast ostřeluje sama Ukrajina.

Zkoumat, zdali došlo k nějakému manévrování se skutečným stavem věcí, není však úkolem inspektorů. Ti mají zajistit pouze to, aby nedošlo k úniku radiace.

„Ukrajinský ministr energetiky prohlásil, že i kdyby elektrárna byla uzavřena a jaderný provoz utlumený, tak je stále nebezpečná. Rusové se podle něj musí bezpodmínečně stáhnout, protože pokud se elektrárna, byť zastavená, ocitne ve válečné vřavě hrozí tam jaderná katastrofa,“ uvádí Dorazín.

Není to vojenský útok, ale vyděračský potenciál

Jaderné elektrárny obecně nejsou vojenskými objekty, ale mohou se stát účinnou zbraní proti zemím, ve kterých se nachází.

Čtěte také

Unijní ministři zahraničí přijali polovičaté řešení. Musíme dát Rusům najevo, že jsou za dění na Ukrajině spoluvinní, říká bývalý diplomat Kolář

„Obě strany se navzájem obviňují z toho, že to je ona, která střílí a ohrožuje jadernou bezpečnost. Já si myslím, že toto je moment, kdy vy vlastně můžete tlačit na mezinárodní společenství a nutit druhou stranu, aby vám v něčem vyhověla. Jde tam o nějaký vyděračský potenciál,“ vysvětluje Tomáš Řepa z Katedry vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Zásahy na elektrárnu podle Řepy nejsou náhodné a jejich úmysl je především v tom, aby vystrašily společnost.

„Je to, jako když se člověk dívá na horor. Není až tak podstatné, co se zrovna děje, ale co by se mohlo stát. Už tu byly nehody i v minulosti a my s nimi máme nějaké zkušenosti, víme, jak to může dopadnout a jaké jsou potom i náklady na nějaké sanování takové havárie,“ vysvětluje.

Příčetný člověk by elektrárnu neostřeloval

Elektrárny, jako oblasti postrádající vojenský zájem, jsou v Ženevské úmluvě mezi zónami, kde se bojovat nemá. „Držení jaderné elektrárny navíc ani nenapomáhá k získání území,“ uvádí Řepa, podle kterého jde spíše o energetický potenciál než o vojenský.

„Je tam jediná výjimka, a to v momentě, kdy elektrárna slouží k nějakému vašemu konkrétnímu zásobování. V tomto případě jde o právo protiúderu, který je ale v úmluvách také jasně vymezený. Je jasné, že soudně myslící velitelé nebudou chtít zodpovídat za to, že by ostřelovali jadernou elektrárnu,“ dodává Řepa.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Martin Matějka.