Útěk z Leopoldova Jaroslava Rokoského: Komunisté měli v rukou nejen absolutní moc, ale stali se majiteli absolutní pravdy

5. červenec 2022

V magazínu představuje třídílnou publikaci historika Jaroslava Rokoského: Útěk z Leopoldova. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. „Šestice mladých mužů běží po poli, zhluboka dýchají, věří, že neuslyší střelbu. Za zády utíkají o život neznámo kam. Za Svobodou,“ stojí v úvodu knihy útěk z Leopoldova věznice, odboj. Ukázky z knihy čte Ivana Machalová, připravila Veronika Kindlová.

Čtěte také

Strach se opět plíživě rozléval zemí. Lidé se báli, viděli, co se děje, koho zatkli, uvěznili, propustili ze zaměstnání nebo vyhnaly z domova. Z rozhlasu sice už denně neslýchávali celé seznamy popravených, jako tomu bylo za heydrichiády.

Ale každé zazvonění u dveří, zvláště pak uprostřed noci, kdy se většinou zatýkalo, budilo hrůzu. KSČM měla v rukou nejen absolutní moc, ale stala se i majitelkou absolutní pravdy. Ten, kdo to popíral, vzpouzel se, nechtěl se podrobit, byl přesvědčován násilím, poslal na šibenici nebo do vězení.

Rozdělené byly i samotné rodiny

Komunisté navíc rozvrátili i hospodářství země. Po poválečném znárodnění klíčového průmyslu sáhli i k vyvlastňování menších podniků a živností a také k tzv. rozkulačování sedláků.

Čtěte také

Země se izolovala od svobodného světa nejen v oblasti hospodářství a obchodu, ale i vědy a kultury. To všechno zapříčinilo zaostávání a hmotný nedostatek. Propuknutí studené války pak k tomu přineslo ještě militarizaci společnosti a strach z války.

Nebylo jasné, kdo je kdo, komu se může důvěřovat, s kým se dá počítat. Rozdělená nebyla jen společnost, ale i rodiny, přitom KSČM měla tehdy jen 2,5 milionů členů. Nepřátelé už nebyli nacisté, ale příslušníci vlastního národa. Češi stáli proti Čechům.

Víc si poslechněte v pořadu Ex libris. 

Spustit audio

Související