Ústavní právník: Trumpovi právníci v soudní síni neopakují některé výroky, protože jsou bez důkazů

Preuss upozorňuje na to, že rétorika Trumpových advokátů mimo soudní síň se liší od té před tribunálem: „Tam už neopakují některá prohlášení, protože pro ně nemají žádné důkazy.“

Čtěte také

Matěj Schneider: Na soudních sporech vydělává hlavně Giuliani. Trumpa v Bílém domě udrží jen těžko

Soudci si navíc neberou úplně servítky, i když jde třeba o státy vedené republikány, říká právník. „Zdá se, že ta taktika nesměřuje k tomu, aby byly výsledky voleb reálně napadeny. Spíš jde o to oficiální potvrzení výsledků oddálit.“

A přestože se před prezidentským volebním kláním mluvilo o hrozbě masových nepokojů, zdá se, že k prudším reakcím voličů v ulicích vývoj zatím nesměřuje.

Vondra: Bylo to těsné

O tom, že do Bílého domu nakonec Joe Biden nastoupí, nepochybuje ani bývalý český velvyslanec ve Spojených státech, dnes europoslanec za ODS, Alexandr Vondra. „K demokracii holt někdy patří i to, že věci nejsou úplně hladké a jednoduché. Faktem je, že výsledek byl těsný.“

Čtěte také

Manipulace amerických voleb? Kdyby to byl Biden, byl by nejlepší manipulátor na světě, už proto bych ho volil, říká Linka

Jestli předání moci nakonec proběhne hladce, závisí podle Vondry také na tom, jak dopadnou doplňovací volby do Senátu ve státě Georgia. „Pokud ale Joe Biden bude pokračovat s nominacemi tak, jak začal u klíčových funkcí, může uspět,“ tvrdí.

A připomíná, že Bidenův výběr spolupracovníků je zatím velmi centristický: „Nikdo z nominovaných do klíčových pozic zatím není z řad ultralevicové soldatesky. Lidé jako Antony Blinken (kandidát na ministra zahraničí) nebo John Kerry (pověřenec pro změnu klimatu) mají určitě velkou šanci.“

Návrat by byl složitý

Složitější situace bude stát před novým prezidentem USA na politické šachovnici středního a blízkého východu, predikuje Vondra. „Návrat ke statu quo ante v případě jaderné dohody s Íránem nebude jednoduchý,“ tvrdí a připomíná změny, které s sebou přinesly nové mírové dohody mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty nebo Bahrajnem.

Čtěte také

Jan Fingerland: Joe Biden, Jasoň a Drsoň zahraniční politiky

Očekávat tak lze spíš navázání na kroky odstupující administrativy Donalda Trumpa, myslí si europoslanec: „Budou to ale asi dělat diplomatičtěji a více ve spolupráci s Evropou.“

O něco jednodušší postavení bude mít Joe Biden v otázce případného návratu amerických vojáků do Afghánistánu. „Momentálně do toho zasahovat nechce, ale určitě se mu to nelíbí – koneckonců doporučení americké generality bylo, aby se jednotky nestahovaly. Biden má ale pořád k dispozici určité torzo jednotek a může se rozhodnout přítomnost zase posílit,“ uzavírá třetí z hostů Speciálu Jiří Pehe, politolog a ředitel New York University Prague.

Koho si Joe Biden přivede do Bílého domu a vlády? A koho naopak ponechá v Senátu, protože mu tam má být podle Bidena užitečnější? Dozvíte se ve Speciálu Jana Burdy a Martiny Maškové.