USA nedosáhnou kolektivní imunity na covid-19. Kvůli mutacím a pomalému očkování, píší NY Times
Vakcíny mohou pomoct k návratu do relativně normálního stavu, ale získání kolektivní imunity prý Spojené státy minimálně v nejbližších měsících nečeká. Uvádí to list The New York Times, který se odkazuje na americké odborníky. Ti tvrdí, že dosažení kolektivní imunity je nepravděpodobné kvůli různým mutacím koronaviru a zdlouhavému procesu očkování.
V USA už vakcínu proti koronaviru dostala více než polovina dospělé populace. Počty dávek, které tam lékaři lidem denně podají, ale v posledních dnech klesají.
Čtěte také
Odborníci se shodují na tom, že se sice virus zřejmě podaří dostat pod kontrolu, ale v menším množství na něj budou lidé umírat i nadále. Už teď je nicméně jasné, že se virus vyvíjí příliš rychle a očkování je nejen ve Spojených státech pomalé a nezabrání tak vzniku nových mutací, píše web The New York Times.
Ve vysílání Plusu tyto informace komentuje Jakub Hlávka, odborník na zdravotní politiku z Univerzity Jižní Kalifornie v Los Angeles. Poslechněte si jeho postřehy v audiozáznamu.
Indie dál hlásí rekordní počty nakažených
Pandemie trápí i další země světa. Indie nadále hlásí enormní počty nově nakažených koronavirem. Situace v tamních nemocnicích a problémů s nedostatkem potřebných dýchacích přístrojů si všímá web katarské televizní stanice Al Jazeera.
Čtěte také
Za posledních 24 hodin v Indii přibylo 368 tisíc nově potvrzených případů infekce covidem-19. Počet lidí, kteří onemocnění prokazatelně prodělali, už tak stoupl na necelých 20 milionů. Podle odborníků jsou navíc počty infikovaných velmi zkreslené nízkým počtem testů, které nejsou dostupné všem.
Měsíčně teď indičí lékaři naočkují 60 až 70 milionů lidí. Do července by se mělo toto číslo zvednout až na 100 milionů. Al Jazeera dodává, že mnozí v Indii doufali, že vakcín bude k dispozici víc a dříve než v červenci. I proto, že je země sama vyrábí.
Zelení vedu v německých průzkumech
Podle průběžných průzkumů by se nejsilnější stranou v nadcházejících volbách do německého spolkového sněmu stali Zelení. Uvádí to britský deník Guardian.
Dosud druhou nejsilnější stranu favorizuje šest z posledních deseti průzkumů, které proběhly v Německu v posledních dvou týdnech. Do čela preferencí voličů se tak Zelení dostali poprvé od června roku 2019.
Čtěte také
Zelené povede do voleb čtyřicetiletá politoložka a právnička Annalena Baerbocková. Kandidátem koalice dvou křesťansko-demokratických stran CDU/CSU je naopak o dvacet let starší Armin Laschet. Ten se netají tím, že má ve svých názorech poměrně blízko k současné kancléřce Angele Merkelové.
Hlavním důvodem poklesu důvěry ve vládní CDU/CSU je podle Guardianu především koronavirová pandemie. Německé vládě se totiž nedaří i přes dlouho platná opatření zabránit šíření covidu-19. Lidé také kritizují pomalé očkování, které ukázalo problémy v německé infrastruktuře, píše Guardian.
Volby do spolkového sněmu čekají Německo 26. září. Ať už dopadnou jakkoliv, je jasné, že budou pro zemi převratné. Poprvé od roku 2005 totiž nebude kancléřkou Angela Merkelová, která se rozhodla, že už letos kandidovat nebude.
Může se ale také stát, že se CDU/CSU do vlády vůbec nedostane. Za jistých okolností by totiž mohli Zelení složit koalici i bez ní, uzavírá Guardian.
Poslechněte si přehled zahraničního tisku v audiozáznamu.
Související
-
Konvalinka: Kolektivní imunity bychom mohli dosáhnout, až bude mít protilátky 80 až 90 procent lidí
Univerzita Karlova oznámila, že její odborníci nebudou zkoumat ruskou vakcínu Sputnik V, jak požadoval prezident. „Je to naprosto logické,“ říká biochemik Jan Konvalinka.
-
Vakcína Pfizer/BioNTech by brzy mohla být i pro děti starší 12 let. Testuje se i očkování kojenců
Na začátku podzimu by lékaři v Česku mohli začít proti koronaviru očkovat i děti. Myslí si to ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).
-
Ruský analytik Leonid Ragozin: V Rusku vakcína Sputnik naráží na malou důvěru veřejnosti
Podcast Vinohradská 12 s ruským novinářem a analytikem Leonidem Ragozinem o Rusku a Sputniku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.