Uplynulo 70 let od založení ČSAV. Jejím vzorem měla být sovětská věda

V archivu Českého rozhlasu je uloženo několik nahrávek, na kterých je zachycena patrně celá zahajovací schůze akademie. Úvodní řeč pronesl předseda akademie a zároveň ministr školství Zdeněk Nejedlý, svým typickým žvanivým stylem.

Čtěte také

Podzim 1952: Kult osobnosti, antisemitismus a Děda Mráz

Hovořil také předseda komise pro založení akademie, nechvalně proslulý marxistický kritik Ladislav Štoll, který výhružnou dikcí především oslavoval Stalina, slovo dostal i předseda vlády Antonín Zápotocký. Ten si liboval, že socialistická věda umožňuje vědcům být v kontaktu s pracující třídou, což prý kapitalistická věda neumožňuje.

Všichni jmenovaní zdůrazňovali, že vzorem pro novou československou akademii je akademie sovětská a tím pádem i sovětská věda. Podle ní má nyní i československá věda sloužit dělnické třídě a napnout všechny síly k budování komunismu. Jedině tak prý věda něčeho kloudného dosáhne.

Píseň práce

Přítomným vědcům to zopakoval i zástupce dělnické třídy, úderník Josef Ječný, ve svém několikaminutovém proslovu. Řekl, že československý pracující lid bedlivě sleduje, jak sovětští vědci pomáhají budování komunismu tím, že elektrifikují zemi, otáčejí směr řek, vysušují bažiny a zalesňují pouště.

Čtěte také

Zima 1952: Děti bereme nepřátelům

Proto prý českoslovenští dělníci měli velikou radost, když se dověděli, že československá akademie věd bude organizována podle té sovětské a tím pádem budou moci i naši vědci být tak výkonní jako ti sovětští. Jeden z nich, zástupce sovětské akademie, jazykovědec Viktor Vinogradov, na slavnostním zasedání také pronesl zdravici. Aby snad akademie dala najevo, že je ve spojení s celým světem, promluvil k akademikům také James Crowther z Oxfordu. Člen britské komunistické strany, popularizátor vědy.

Součástí zahájení činnosti akademie bylo také odeslání pozdravných telegramů prezidentu Klementu Gottwaldovi a sovětskému vůdci Josifu Stalinovi. Přečetl je biochemik, budoucí předseda akademie věd František Šorm. V telegramu akademici děkovali oběma státníkům za podporu vědy a slibovali, že se svou prací zasadí o budování komunismu a budou ji vykonávat v souladu s potřebami dělnické třídy. Stalina v telegramu dokonce nazvali koryfejem vědy.

Na závěr slavnostního zasedání, kterým se zahajovala činnost Československé akademie věd, zazněla Píseň práce. V 50. letech nejoblíbenější komunistická píseň. Výmluvný symbol toho, že akademie věd bude plně pod kontrolou komunistického režimu.

Nejen zvukový záznam ze zakládacího zasedání akademie věd, ale i další nahrávky, které se vážou k této vědecké instituci, si můžete poslechnout v dalším Archivu Plus.