Umělé zasněžování nezhoršuje sucho, naopak zadržuje vodu v krajině, tvrdí předseda Asociace horských středisek

„Má, ale pravděpodobně v omezené míře a je otázkou, jak dlouho. Zimy jsou kratší a teplejší,“ uvádí místopředsedkyně Strany zelených Anna Gümplová. Podle předsedy Asociace horských středisek Libora Knota se střídají lepší a horší zimy, globální oteplování má ale také svůj vliv.

Lyžování je jeden z nejekologičtějších sportů. Horská střediska investují miliardu korun ročně do zkvalitňování služeb, ne rozšiřování.
Libor Knot

Nikdo netvrdí, že lyžování je největší ekologický zločin, pokud jde o sport. Investice by měly jít do zmírňování negativních dopadů.
Anna Gümplová

V jednom lyžařském středisku v Pyrenejích ovšem šli před pár dny dokonce tak daleko, že 50 tun sněhu na sjezdovky dovezli z vyšších poloh vrtulníkem. „Je to extrémní, sáhli k tomu asi v nějakém zoufalství a rozhodně to není žádné řešení,“ reaguje Knot.

Podle úředníků se ale transport sněhu vrtulníkem za skoro 6 tisíc eur vyplatí, argumentují záchranou až 80 pracovních míst.

Čtěte také

Miluje snowboard, ale vzdala se ho kvůli klimatu. Kompromis není možný, říká aktivistka

„Důležité je, aby se to neopakovalo. Je to nesmysl. Ten průmysl se do budoucna pravděpodobně ocitne v krizi a je potřeba, aby se transformoval,“ zdůrazňuje Gümplová. Dodává, že lyžování není jediná aktivita, kvůli které se dá jezdit na hory. Může to být i horská turistika, cyklistika, lázně nebo wellness. Rezorty to prý vědí a připravují se na to.

Skiareály mají podle Gümplové negativní dopady na lidi, zvířata i přírodu. Ať už kvůli energetické náročnosti zasněžování, hluku nebo světelnému smogu. „40 % skiareálů je u nás v Krkonošském národním parku. Je absurdní, že se před přírodou dává přednost komerčním zájmům,“ kritizuje.

„Každá lidská činnost zanechává svou stopu. Negativní dopady lyžování jsou součtem klišé, které můžeme jednotlivě úspěšně rozporovat, anebo příznivé dopady převažují – například cestovní ruch na malých obcích,“ reaguje Knot. Například energetická náročnost zasněžování je prý minimální, a navíc za ni platí provozovatelé.

Čtěte také

Negativní vlivy zasněžování známe, ale lidi na horách živí lyžaři, říká ochranář z Krkonoš

Gümplová ale poukazuje na to, že zasněžování má lokální dopady: „Jistě, v kontextu celé České republiky je odběr vody minimální. Ale má to nesmírný dopad na místní prostředí.“

Knot připouští, že na některých menších tocích to dopad mít může. K odběru je prý ale třeba vodoprávního povolení, které zajišťuje minimální zůstatkový průtok. „Zhoršování sucha je jedno z těch klišé. Technické zasněžování má naopak pozitivní dopad, protože zadržuje vodu v krajině,“ tvrdí.

„To úplně není pravda. Technický sníh je led a má jiné parametry. Nejsou to ty klasické vločky, které napadají na louku a vytvoří mezírku nad půdou o teplotě okolo 0 °C, kde můžou žít živočichové a rostliny. Technický sníh tlačí na půdu a nechává ji promrzávat. Když odtává, tvoří se ledová vrstvička, po které voda steče dolů a (lehce znečištěná) voda neprosákne,“ oponuje Gümplová.