Má se za to, že příroda je zadarmo, kritizuje zasněžování sjezdovek vodohospodář

26. únor 2016
Zasněžování, Krkonoše

Už jsme si na ten pohled zvykli. Svahy našich kopců se v této době začínají zelenat, ale mezi nimi se bělají pruhy bílých sjezdovek posetých lyžaři. Sněhové dělo mezi vlekaři povýšilo na cosi jako posvátné zvíře, které jim i v době teplých zim zachraňuje výdělek a horám jako celku pracovní místa.

Nejen vodohospodáři ale varují, že tato čím dál rozšířenější zábava něco stojí. Kromě zvýšené spotřeby energie prý poškozuje přírodu. A lidé začínají být zvláště citliví na to, jak tato praxe ovlivňuje hospodaření s vodou.

„Zasněžování zásadně potřebujeme pro provoz areálů, bez zasněžování bychom se v podstatě neobešli,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Asociace horských středisek v České republice Libor Knot.

Podle něj se tyto debaty o škodlivosti zasněžování objevují periodicky. „Nechci polemizovat s odbornými argumenty, zdá se mi ale, že některá čísla nebo argumentace jsou vytržené z kontextu.“

Čísla o spotřebě vody nejsou podle provozovatelů areálů tak vysoká. „Okamžité odběry v dobách, kdy mrzne, jsou skutečně v litrech za vteřinu velké, ale v celkovém součtu významné pro toky nejsou. Když připustíme maximální kapacitu, tak se to maximálně může projevit do 10 % protékající vody.“

Podle ředitelových propočtů všechny skiareály v České republice spotřebují tolik vody, co je 0,4 procenta objemu Orlíku.

„Chápu argumenty okamžitého průtoku, ale celkový dopad na celou krajinu podle našich výpočtů zásadní není,“ zopakoval Libor Knot.


Knot: „Všechna odběrná místa spravujeme podle rozhodnutí o povolení odběru povrchových vod, která vydávají vodoprávní orgány, které stanoví denní, měsíční a roční odběry. Všechny tyto organizace stanoví limity, a my se v nich držíme.“

Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze chápe, že se lyžuje. „Lidé to mají rádi, naplánují si dovolenou, kterou si zaslouží, a na tom stojí celý byznys.“


Fuksa: „Uvědomte si, že v zimě, když mrzne a nesněží, tak je v podstatě sucho. Žádná dotace do potoků a pozemních vod není. Takže vy ty potoky vysloveně oslabíte, pokud je rovnou nevysrknete, a ty vymrznou. Pokud si myslíte, že horské potoky nemají co téct, je to jedno, ale většina lidí si to asi nemyslí.“

„Druhá věc je, že všeobecně se má za to, že příroda je zadarmo,“ dodal.

Spotřeba vody pro zasněžování stoupá, a zasněžovaných svahů přibývá a bude přibývat. „Protože sněhu bude méně a méně, a zájemců o lyžování bude víc,“ předpověděl vědec.

„Krkonošský národní park má asi 500 hektarů zasněžovaných sjezdovek. Když si spočítáme, že umělý sníh je těžší než obyčejný, obsahuje tedy více vody na kubík sněhu. Když bychom na této ploše chtěli udělat 25 centimetrů umělého sněhu, tak ta suma bude skutečně na úrovni roční spotřeby vody města s 15 tisíci obyvatel.“

Úskalím podle Fuksy je časový aspekt celé věci. „Uvědomte si, že vy tohle potřebujete udělat za tři dny. Potřebujete to ohromné množství vody vystříkat na sjezdovky za tři dny, takže je musíte někde v těch Krkonoších vzít.“

„Problém je právě v těch pohyblivých charakteristikách: v litrech a kubících za vteřinu,“ konstatoval Josef Fuksa.