Negativní vlivy zasněžování známe, ale lidi na horách živí lyžaři, říká ochranář z Krkonoš

„Věříme, že většina provozovatelů skiareálů se snaží chovat odpovědně, nicméně nová zjištění jsou alarmující,“ uznal v pořadu Pro a proti Radek Drahný z Krkonošského národního parku.

Samotná správa národního parku není schopná vlastní měření odběrů vody z horských toků provozovat. „Proto nemohu komentovat, jestli pochybení provozovatelů byla zásadní, nebo nebyla, jestli byla pouze administrativního charakteru, kdy špatně vykazovali evidenci, nebo jestli opravdu brali víc vody, než na kolik měli nárok.“

Negativní vlivy zasněžování pro nás problémem jsou, ale nežijeme ve vakuu. Žijeme v Krkonoších, které jsou už 300 let spojeny s člověkem. Rozvoj lyžování se datuje na počátek 20. století. Je to prostě aktivita, která do dnešních hor patří, ale ne protože je v souladu s ochranou přírody, ale je to dědictví minulosti. Správně nazýváme celou aktivitu průmysl sjezdového lyžování, a tak to i vnímáme, včetně toho, že celý region profituje právě ze sjezdových areálů. Radek Drahný

„Zbytkový průtok vody my nejsme schopni měřit, ale v případě podezření se obracíme na odborný ústav, který provede šetření a situaci zkontroluje. My sami ale nemáme šanci to změřit,“ zopakoval ochranář.

Ten upozornil na rozdíl mezi přirozeným a umělým sněhem. „Přirozená vrstva sněhu je provzdušněná, nepromrzá v místě styku s půdou, odtává jinak. Technický sníh je zhutněn jak rolbou, tak pohybem lyžařů.“

„Jestli má dané místo přirozený nebo technický sníh, má vliv na mikroorganismy ale i na květenu. Druhové složení na louce, která je technicky zasněžovaná, je zhruba poloviční. Dostávají se tam druhy, které lépe zvládají kratší vegetační období,“ konstatoval vliv zasněžování na přírodu Radek Drahný.

Taková je realita dneška. Lyžařský areál bez technického zasněžování nemá velkou šanci fungovat. Je to stejné jako mít auta a nepostavit jim silnice. Objem vody, která je spotřebovávána pro lyžařské areály, je procento přehrady Orlík. Případné negativní vlivy jsou akceptovatelné vzhledem k ekonomickému, sociálnímu a jinému dopadu, která nejen průmysl lyžařský, ale celý cestovní ruch produkuje, což je 10 miliard ročně. Musíme se na to dívat trochu z nadhledu. Libor Knot

Ředitel Asociace horských středisek České republiky Libor Knot upozornil, že nastavená pravidla existují a provozovatelé areálů je musí dodržovat. „Samozřejmě, někdy se může stát, že přečerpají to, co mají povoleno.“

„Jsem přesvědčen, že v kontextu horské vesnice se provozovatelé chovají ohleduplně,“ tvrdí zástupce podnikatelů.

Ten by vítal diskuzi s orgány, která stanovují pravidla pro odběr vody. „Technické řešení odběrných míst neumí postihnout mezní situace, které přináší počasí. Extrémy tu jsou a povolení na ně nereagují úplně přesně. Navíc se vydávají na deset let i víc a vycházejí z čísel, která v posledních třech letech moc neplatila.“

„Je to o debatě a nastavení korektních pravidel, která by byla vyhovující pro obě strany,“ soudí Knot.

Přesto do podnikatelských nebo obchodních záležitostí vstupuje asociace velmi málo. „Pokud si někdo myslí, že bude s úspěchem provozovat areál v nižší nadmořské výšce, těžko mu to nějakou osvětou můžeme rozmlouvat,“ upozornil ředitel.

„Každý má svůj selský rozum a je to podnikatelské riziko jako každé jiné. Nikdo nestrká hlavu do písku předtím, co se dělo poslední tři roky, jaké byly zimy a jaký je celkový trend,“ shrnul Libor Knot.