Miluje snowboard, ale vzdala se ho kvůli klimatu. Kompromis není možný, říká aktivistka

Někteří si raději zaletěli do Ženevy, Klagenfurtu nebo Turína, protože to nevyšlo dráž, než jet autem do Innsbrucku. Člověku to přišlo trochu zvláštní, ale nikdo se nad tím příliš nepozastavoval. O dopadu zimních sportů na životní prostředí se v minulosti zkrátka nemluvilo. Podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se to ale začíná měnit.

Čtěte také

Klimatické změny proměňují sport. Lyžařská sezóna je stále kratší

Do našich životů vstoupily pojmy jako globální oteplování, uhlíková stopa, hanba z létání, kompenzace emisí, greenwashing anebo také poprask kolem aktivistky Grety Thunbergové.

Vědci čím dál důrazněji varují před zkázou, která planetě hrozí, pokud nezačneme dodržovat jistá pravidla.

A to se týká i horské idyly: Alpy se kvůli růstu teplot začínají drolit, z vrcholů se odlamují velké kusy skal a padají do údolí. Sesuvy zasypávají silnice, horské vesnice sklouzávají ze svahů, posouvá se horní hranice lesa a dříve majestátní ledovce roztávají.

Do toho začíná nová lyžařská sezona a většina lyžařských středisek dělá, jako by se jich to netýkalo. Vychvalují se nejvýše položené a rozlohou největší lyžařské areály, nejdelší lyžařské sjezdovky a nejrychlejší lanovky.

Hledáme sníh, a přitom ho často ničíme právě v momentě, když ho najdeme – nebo už v momentě, kdy se za ním vydáme, například když kvůli jednomu dni lyžování jedeme do nějakého odlehlého horského údolí autem. Tímto padá vina i na přírodu milujícího běžkaře, který sice odmítá lanovky a technické zasněžování, ale do hor jezdí starým Volvem.

Kompromis není možný

Ale dá se to vidět i jinak než tak černě? Je lyžování natolik škodlivé k životnímu prostředí, aby jediným možným řešením bylo se ho zcela vzdát? Podle Leonie Bremerové, tiskové mluvčí německé odnože hnutí Fridays for Future, kompromis není možný.

Čtěte také

Aktivismus Fridays for Future je jen důkazem selhání politiků, tvrdí klimatolog Tolasz

Ještě před třemi lety byla snowboardistkou a pravidelně jezdila na hory do Rakouska. „Dělala jsem to velmi ráda,“ říká dvaadvacetiletá studentka, „ale kvůli životnímu prostředí jsem přestala. Kácení stromů kvůli sjezdovkám, energeticky náročné technické zasněžování, dramatické zásahy do krajiny, ničení hor – nic z toho nemůže být neutrální ke klimatu,“ tvrdí Bremerová.

Ale provozovatelé lyžařských areálů pro její nekompromisní stanovisko těžko budou mít pochopení. Lyžování je pořád velký obchod. Každoročně navštíví Alpy 48,2 milionů lyžařů, kteří se rozptýlí do 1300 lyžařských areálů. Jezdí v nich přibližně deset tisíc vleků a zasněžuje je asi padesát tisíc sněžných děl.

Felix Weber se angažuje v hnutí Fridays for Future v rakouském Innsbrucku a situaci nehodnotí tak rezolutně jako Bremerová. „Většina lidí tu žije z lyžařského sportu,“ říká devatenáctiletý Weber. Podle něj by se měl změnit způsob dopravy do lyžařských středisek a provozování některých areálů. Podle aktivisty bychom si měli klást otázky typu: Je nutné jezdit například z Mnichova do Svatého Antonu autem? Je nutné zasněžovat v Kitzbühelu pomocí helikoptéry?

Další připomínají možnost cestovat vlakem a také alternativní varianty sportovního vyžití, jako je běžkování, sáňkování nebo zimní pěší turistika, která v poslední době získala na oblibě. V tyrolském Mieminger Plateau před několika lety odstranili lyžařské vleky a rozhodli se podporovat takzvaný „lehký zimní turismus“.

Lakování na zeleno

Turisté do oblasti přicházejí i tak. Jen několik údolí odtud leží město Ischgl, které se prezentuje jako „lifestylová metropole Alp“ a označuje se za „největší klimaticky neutrální lyžařský areál“. Uhlíkové emise vypouštěné lanovkami údajně vyrovnává program zalesňování místního údolí a použitá elektřina zase pochází z obnovitelných zdrojů.

Což zní trochu jako greenwashing a péče o image, jakou poslední dobou praktikují například provozovatelé okružních plaveb, podotýká frankfurtský deník. Už proto, že se Ischgl v posledních letech proslavil především stavbou kabinové lanovky na hoře Piz Val Gronda. Jedno však člověk musí městu nechat – na rozdíl od většiny ostatních pochopilo, že se tématy jako změna klimatu a dopad na životní prostředí bude muset zabývat.

Čtěte také

Negativní vlivy zasněžování známe, ale lidi na horách živí lyžaři, říká ochranář z Krkonoš

Podobně na tom je také Německý alpský spolek, který k tématu nedávno vydal své stanovisko. Horolezecký svaz v něm akceptuje stávající lyžařská střediska, ale odsuzuje konkurenční boj o čím dál více kilometrů sjezdovek a čím dál větší areály. Takže lyžování ano, ale nové areály ne?

Peter Hoffman z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu si tím není tak jistý. Tento expert se zabývá nejen globálním oteplováním, ale také jeho důsledky pro turismus.

„Pravděpodobně už další generace nebude moct provozovat zimní sporty v takové podobě, jak je známe dnes,“ domnívá se. Ve středně vysokých horských pásmech jsou výrazné změny poznat už teď. „Zimy, jaké bývaly před třiceti lety, jsou čím dál výjimečnější. Na základě toho si můžeme představit, co se může stát i v Alpách,“ varuje Hoffman.