Ukrajinci jsou hrdí, o pomoc neprosí. Ale dochází jim potraviny a peníze, říká humanitární pracovník

15. březen 2022

Ochota českých občanů pomáhat Ukrajině nemá v moderní historii obdoby, peněžní dary jsou rekordní a lidé ubytovávají uprchlíky bez nároku na jakoukoli odměnu. Přímo na Ukrajině pomáhají humanitární organizace. Člověk v tísni zatím vypravil pět vlaků a pět kamionů s humanitární pomocí. „Především jde o potraviny, matrace, povlečení. Prostě věci, které potřebuje člověk k tomu, aby mohl delší dobu slušně žít v improvizovaných podmínkách,“ říká humanitární pracovník Ivo Dokoupil.

„Důležité jsou i hygienické potřeby a snažíme se investovat i do nákupů bojlerů nebo praček,“ dodává Dokoupil.

Čtěte také

Se svým týmem působí na slovensko-ukrajinské hranici, ale postupně se zaměřuje i na vnitrozemí v Zakarpatské oblasti. „Setkáváme se s velkou solidaritou místních, kteří sami mají málo, protože tento kraj vždy byl a je velice chudý,“ podotýká s tím, že například v Poljaně, městě o 2,5 tisících lidí, je nyní registrováno 10 tisíc uprchlíků.

„V Čopu jsme byli ve velké škole, kde bylo ve třídách a v kabinetech ubytováno na 300 lidí. Spali improvizovaně na matracích a prádlo jim perou učitelky, které každý den nosí tašky domů,“ popisuje.

Teprve z rozhovoru člověk pochopí, že prostředky jsou omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované.
Ivo Dokoupil

V regionu už vznikají sklady a výdejní centra pro distribuci pomoci, která zřejmě bude muset být dlouhodobá, protože už nyní prý lidem začínají docházet potraviny i peníze.

„Nikdy jsme se nesetkali s nějakou prosbou, protože oni jsou velice hrdí. Teprve z hodinového rozhovoru člověk pochopí, že jejich prostředky jsou velice omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované,“ přibližuje.

Válka trvá už osm let

Uprchlíci se hned na nádraží registrují, aby o nich úřady měly přehled, mnozí pak ale opět odjíždějí, aniž by se odhlásili. „Uvádí se, že asi 15 procent z nich chce pokračovat dále, ostatní mají tendenci tady zůstat. Ať už z důvodu toho, že nemají peníze, nebo mají obavy ze života v zahraničí. Pro ně je třeba vybudovat zázemí,“ uvádí Dokoupil.

Čtěte také

„Mnozí z nich přišli úplně o všechno, protože třeba stavěli někde dům Charkově, celý život spořili a najednou mají dvě igelitky a je jim 65 let. Ty příběhy jsou jen smutné a budoucnost není příliš veselá. I kdyby válka skončila, tak se nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města,“ dodává.

Cílem Rusů je podle něj vyvolat uprchlickou vlnu, která naruší stabilitu Evropy, a zničit ukrajinskou infrastrukturu, aby se z Ukrajiny stal slabý stát.

I kdyby válka skončila, tak se lidé nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města.
Ivo Dokoupil

„Nelibost vůči Rusům značně stoupla. Před konfliktem sem jezdili turisté z Ruska a nikdo jim nedával najevo, že je zde nějaký konflikt a že zabrali Krym. Ale teď mám pocit, že se to změnilo,“ všímá si pracovník Člověka v tísni.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v úterý odjel do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Takové gesto má podle Dokoupila velký význam:

„Ukrajincům pomáhá pocit, že nejsou sami v boji se silnějším nepřítelem. Vždy si toho vážili, ať už to bylo na Majdanu nebo v pozdějších letech války.“

Ukrajinci v té válce žijí pořád už osm let. I když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci.
Ivo Dokoupil

„Je třeba opakovat, že to trvá už osm let. Ukrajinci v té válce žijí pořád, i když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci. Všude tam, kam přijedeme a řekneme, že jsme Češi, tak máme dveře otevřené. A je úžasný pocit, že můžeme takto pomáhat,“ uzavírá.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.