Ukrajinci jsou hrdí, o pomoc neprosí. Ale dochází jim potraviny a peníze, říká humanitární pracovník

„Důležité jsou i hygienické potřeby a snažíme se investovat i do nákupů bojlerů nebo praček,“ dodává Dokoupil.

Čtěte také

Když někde ubytujete tisíc rodin, ztížíte jim šanci najít si práci nebo umístit děti do škol, upozorňuje Šimon Pánek

Se svým týmem působí na slovensko-ukrajinské hranici, ale postupně se zaměřuje i na vnitrozemí v Zakarpatské oblasti. „Setkáváme se s velkou solidaritou místních, kteří sami mají málo, protože tento kraj vždy byl a je velice chudý,“ podotýká s tím, že například v Poljaně, městě o 2,5 tisících lidí, je nyní registrováno 10 tisíc uprchlíků.

„V Čopu jsme byli ve velké škole, kde bylo ve třídách a v kabinetech ubytováno na 300 lidí. Spali improvizovaně na matracích a prádlo jim perou učitelky, které každý den nosí tašky domů,“ popisuje.

Teprve z rozhovoru člověk pochopí, že prostředky jsou omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované.
Ivo Dokoupil

V regionu už vznikají sklady a výdejní centra pro distribuci pomoci, která zřejmě bude muset být dlouhodobá, protože už nyní prý lidem začínají docházet potraviny i peníze.

„Nikdy jsme se nesetkali s nějakou prosbou, protože oni jsou velice hrdí. Teprve z hodinového rozhovoru člověk pochopí, že jejich prostředky jsou velice omezené a vše se financuje z rozpočtů obcí, které už předtím byly podfinancované,“ přibližuje.

Válka trvá už osm let

Uprchlíci se hned na nádraží registrují, aby o nich úřady měly přehled, mnozí pak ale opět odjíždějí, aniž by se odhlásili. „Uvádí se, že asi 15 procent z nich chce pokračovat dále, ostatní mají tendenci tady zůstat. Ať už z důvodu toho, že nemají peníze, nebo mají obavy ze života v zahraničí. Pro ně je třeba vybudovat zázemí,“ uvádí Dokoupil.

Čtěte také

„Tatínci zůstali doma.“ Příběhy ukrajinských uprchlíků očima dvou zpravodajů

„Mnozí z nich přišli úplně o všechno, protože třeba stavěli někde dům Charkově, celý život spořili a najednou mají dvě igelitky a je jim 65 let. Ty příběhy jsou jen smutné a budoucnost není příliš veselá. I kdyby válka skončila, tak se nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města,“ dodává.

Cílem Rusů je podle něj vyvolat uprchlickou vlnu, která naruší stabilitu Evropy, a zničit ukrajinskou infrastrukturu, aby se z Ukrajiny stal slabý stát.

I kdyby válka skončila, tak se lidé nemají kam vrátit. Nebo se vrátí do rozvráceného města.
Ivo Dokoupil

„Nelibost vůči Rusům značně stoupla. Před konfliktem sem jezdili turisté z Ruska a nikdo jim nedával najevo, že je zde nějaký konflikt a že zabrali Krym. Ale teď mám pocit, že se to změnilo,“ všímá si pracovník Člověka v tísni.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v úterý odjel do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Takové gesto má podle Dokoupila velký význam:

„Ukrajincům pomáhá pocit, že nejsou sami v boji se silnějším nepřítelem. Vždy si toho vážili, ať už to bylo na Majdanu nebo v pozdějších letech války.“

Ukrajinci v té válce žijí pořád už osm let. I když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci.
Ivo Dokoupil

„Je třeba opakovat, že to trvá už osm let. Ukrajinci v té válce žijí pořád, i když to bylo daleko na východě, tak každý den umírali lidé a oni si vážili naší pomoci. Všude tam, kam přijedeme a řekneme, že jsme Češi, tak máme dveře otevřené. A je úžasný pocit, že můžeme takto pomáhat,“ uzavírá.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.