Ukrajina dostala maximum možného. Její vstup do NATO by nic neřešil, míní Vondra
Ukrajina na summitu NATO ve Vilniusu dostala příslib, že se bude moci stát členem Aliance, ovšem bez konkrétního data, kdy by se tak mělo stát. „Je to maximum možného, Ukrajina realisticky nemohla dostat víc, než dostala,“ konstatuje bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS).
„Ani pozvání či přijetí do NATO by stejně nic neřešilo. Podléhalo by to ratifikaci v parlamentech všech členských zemí, a když by de iure začalo platit, znamenalo by to Ukrajině pomáhat jinak: poslat tam vojáky a na to členské státy nejsou připraveny. Ani Spojené státy ne, protože nechtějí riskovat konflikt světového kalibru,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Ukrajina podle Vondry může dostat bezpečnostní záruky ještě před případným členstvím v NATO jednak od Spojených států, v americkém tisku se mluví o obdobě izraelského modelu, a velmi konkrétní pomoc mohou nabídnout také státy G7.
„Připojit se budou moci i další země, Polsko a Rumunsko už oznámily, že se na tomto projektu budou také podílet. A mohla by se do toho pustit i Česká republika,“ míní europoslanec.
Oceňuje také, že byl prodloužen mandát generálního tajemníka Jense Stoltenberga a že NATO se začalo věnovat obrannému plánování. S tím je spojena i otázka výdajů na obranu, kdy ona známá dvě procenta HDP už nejsou nedosažitelnou metou, ale spíš minimem, které by i Česko mohlo realisticky naplnit během dvou let.
Nezávislost na Číně
Vondra souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, podle kterého musí Ukrajina v osvobozování svého území postupovat rychle, protože pokud by došlo k zamrznutí konfliktu, mezi spojenci nastane únava a úpadek pozornosti.
Čtěte také
„Nikdo vám nezaručí, že za dva nebo čtyři roky bude jednota ve vztahu k Ukrajině tak pevná, jako dnes. Ukrajincům říkáme, že mají omezený čas dosáhnout úspěchů, než začnou jednání. A zároveň vojensky pomáháme, aby to nebyly jen hraběcí rady a ty cíle mohla splnit,“ podotýká.
Podle Vondry je otázkou, jak by se změnily postoje Spojených států, pokud by se příštím prezidentem znovu stal Donald Trump nebo pokud by došlo k otevřenému konfliktu s Čínou.
„Jako Evropa musíme ve vztahu k Číně posílit vlastní nezávislost. Není možné být závislý na strategických komoditách nebo produktech, jako jsou čipy nebo některá léčiva. Ale není ani v našem zájmu zahánět Čínu do objetí s Putinem či konfliktu s USA, protože první, kdo by na to doplatil, by byla Evropa,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jiří Pehe: Globální nejistota jménem Trump
Nad summitem Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu se vznášel stín amerických prezidentských voleb v příštím roce.
-
Analytik: Zelenskyj na svém evropském turné vytváří spojenectví a připravuje se tak na vstup do NATO
„Z jeho tiskové konference bylo hodně cítit, že se ta jednání odehrávala v přátelské atmosféře dvou velmi blízkých spojenců,“ míní analytik Pavel Havlíček.
-
Karel Barták: Lídři EU se zavázali dál pomáhat vojensky Ukrajině a podpořit tak NATO
Před debatou o tom, jak vnímají poslední události v Rusku, nechali lídři 27 členských zemí EU na summitu v Bruselu mobilní telefony v šatně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
