Ukrajina dominuje zájmu veřejnosti, klimatická krize ale nikam nezmizela, varuje náměstek Dusík

Fosilní paliva, konkrétně ropu a plyn z Ruska, je podle něj nutné nahradit alternativními zdroji, které nebudou mít uhlíkovou stopu, a také úsporami.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Stavět nový reaktor v Dukovanech je plýtvání

„Aspekt energetické bezpečnosti, o kterém se mluví právě po vstupu Ruska na Ukrajinu, se přidal k těm argumentům, které byly klimatické,“ podotýká Dusík. Zároveň jde i o to, co změna klimatu způsobí z hlediska migrace a konfliktů o zdroje.

Technologie pro nahrazení fosilních paliv podle náměstka existují, stejně jako potřebné finance, ať už soukromé nebo veřejné. Chybí ale politická vůle a ochota se angažovat. „Byznys dokáže přinést řešení, na kterých se vlády dohodnout nedokázaly. Platí to na globální i evropské úrovni,“ připomíná Dusík.

Boj proti klimatickým změnám prý bude vyžadovat změny životního stylu i na individuální úrovni: „Technologie, které se rozvíjejí neustále dopředu, nám dávají možnosti, abychom si mohli mohli mezi sebou vybrat. Ale je potřeba, aby ta změna začala u každého jednotlivce.“

Priority předsednictví

Dusík vedl tým ministerstva životního prostředí během prvního českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009 a někteří jeho členové se podílejí i na přípravách toho nadcházejícího.

Během něj bude Česko vyjednávat s členskými zeměmi o balíčku Fit fot 55, který tvoří základ Zelené dohody pro Evropu.

Čtěte také

Embargo na ruskou ropu přišlo pozdě. Do konce roku budeme Putinovu válku dál platit, tvrdí novinář Palata

„Na bilaterálních schůzkách jsme se potkali minimálně s polovinou členských zemí a panuje přesvědčení, že situace vyvolaná konfliktem na Ukrajině nic nezměnila na trajektorii, kterou by se Zelená dohoda měla ubírat. Diskuze jsou nad jednotlivými návrhy, které vyvažují ambice, specifika a potřeby jednotlivých zemí,“ vysvětluje.

Dusík také vyzdvihuje důležitost balíčku opatření REPower EU, která mají řešit současnou cenovou i bezpečnostní krizi. Bude prý třeba přijmout opatření na urychlení dekarbonizace evropských ekonomik, ale zároveň zajistit i jejich financování. A i to, aby lidé měli pro příští zimu dostatek energie a mohli si ji dovolit.

Pokud jde o jadernou energetiku, je prý menším zlem než pokračování těžby uhlí a závislosti na dovozu ropy a plynu. „Nicméně dlouhodobý cíl by měl ležet mimo provozování velkých jaderných elektráren, jak je známe dneska,“ uvádí.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.