Učte se rozvíjet kritické myšlení. Jen tak pochopíte, proč máte většinu zpráv za fake news, radí lektor

„Čím dřív začnete, tím líp,“ tvrdí lektor. „Rodiče by měli už své malé děti podporovat v kladení otázek směřujících ke kritickému myšlení.“

Má tím na mysli onu rodiči často nenáviděnou otázku PROČ? „Spousta z nás ale dětskou zvídavost a zvědavost v dospívání ztratí, a pak bere za své vše, co si někde přečte nebo slyší.“ Co to ale kritické myšlení vůbec je?

Co je to kritické myšlení?

Fake news tu byly vždycky. Teď je živí zhroucení tradičních médií

Od loňského vítězství kampaně za brexit a úspěchu Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách kraluje dnešní veřejné debatě téma fake news. Za nečekané výsledky v obou případech nesly prý účelově falešné zprávy šířící se po sociálních sítích nemalou vinu. Fake news prý najednou ve veřejném dění hrají hlavní roli, novináři podléhají mentalitě „svatých bojovníků“ a podle některých komentátorů přebírá Západ ruský model uvažování. Jsou ale falešné zprávy skutečně tak velkým problémem, jak by se podle všeobecné hysterie mohlo zdát?

Podle Hány najdete mnoho definic, obecně je to schopnost posuzovat kvalitu informací. „Každý z vás si jistě myslí, že je to něco samozřejmého. To ale úplná pravda není, protože každý má toto myšlení jinak rozvinuté a rozhodně se s touto schopností kritického myšlení ani nenarodíte. Musíte ji rozvíjet.“ 

Jak na to? Uvědomit si, že některé informace jsou lepší, jiné horší, některé víc a jiné míň důvěryhodné. To vás pak bude ovlivňovat v dalším rozhodování. „Třeba když vám lékař sdělí, jak bude vypadat léčba vaší nemoci, a vy pak na internetu najdete jiné postupy. Některé dokonce v přímém rozporu s vaším lékařem. Na vás je pak rozhodnutí, komu věřit: jestli nejrůznějším internetovým anonymním rádcům, o kterých nic nevíte, nebo svému lékaři. To je nejjednodušší příklad, v životě to tak vždy není,“ vysvětluje Hána.

Trénujte

Prvním krokem tréninku kritického myšlení je podle lektora uvědomění si, že úplně každou informaci, kterou slyšíte poprvé, berete automaticky za pravdu. „Přitom si spousta lidí myslí, že to tak nedělá. Že nejdřív pravdivost vyhodnotí a až pak soudí. Ukazuje se, že když jste zahlceni informacemi a multitaskingem, což je v dnešním světě prakticky každý, tak informace, které k vám dotečou, přijímáte zcela nekriticky.“

Podle lektora je tak důležité zastavit a zamyslet se, proč nějaké konkrétní informaci nevěřit. „Aktivně ji zpochybněte a ptejte se, proč jí nevěřit. Jen tak obejdete vaše automatický zafixované přijetí informace za pravdivou,“ popisuje postup trénování kritického myšlení. 

Nelíbí se vám to? Tak je to fake news 

První fake news šířil už had v rajské zahradě, říká papež František

Papež František vydal zprávu, která se vypořádává s fake news. Dokument odkazuje k Světovému dnu komunikace, který římskokatolická církev vyhlásila na 13. května 2018.

Navíc prý máme vžité tendence označit za fake news to, co se nám nehodí mezi naše názory, a to mnohem dřív, než je nám jasné, že to falešná zpráva opravdu je. „Něco, co se vám nehodí pro vaše stanoviska, prostě vyhodnotíte jako nesmysl.“

Do jisté míry vám může pomáhat intuice nebo selský rozum. Ale jen s odpověďmi na jednoduché otázky, které jste už zažili. „Pokud jezdíte denně autem do práce, jedete na autopilota. Ale když jste v jiném městě, ve velkém provozu s množstvím objížděk, musíte přerušit konverzaci se spolujezdcem a přestat spoléhat na intuici,“ uvádí Hána jako příklad intuitivního chování.

Dezinformace vs. generace 

„Nedostatek kritického myšlení vychází i z náchylnosti věřit konspiračním teoriím a populismu. Nejhůř jsou na tom asi náctiletí a senioři.“ Starší lidé jsou znevýhodněni tím, že žili v časech, kdy byla jediným zdrojem informací média. „Teď může zprávy tvořit na internetu každý, a navíc tady máme sociální média. Věří tak všemu, co se dočtou, a jsou neustále překvapováni, že to není vždy pravda.“

Teenager zas nevěří tomu, co on sám, nebo jeho kamarád, nenasdílel. „Je fakt, že většinu informací přijímají prostřednictvím sociálních sítí, co jim nasdílí jejich společenská bublina. Ale i chytrý člověk může dál šířit hloupost, protože si přečte pouze titulek, který vždy nemusí sedět s textem. Takový mladý člověk má málokdy elementární mediální gramotnost, a tak neví, že titulek píše občas editor, který text nepsal,“ dodává lektor kritického myšlení Lukáš Hána.