Týden očima Petra Schwarze: S optimismem k rekordům
Vicepremiér a šéf sociální demokracie Hamáček si v rozhovoru pro Aktuálně.cz pochvaloval, že za dobu vládnutí s hnutím ANO nenarazili na zásadnější problém, vše vyřešili a jeho to naplňuje optimismem.
Rozdávat peníze ze státního rozpočtu jim společně jde opravdu výborně, problém asi ani není to, že třeba v obsazení postu ministra zahraničí Babiš návrh sociální demokracie nijak nepodpořil, ani to, že i o bodech, které má tato vláda dokonce v programovém prohlášení, musí ČSSD znovu tvrdě vyjednávat, jako tento týden o zrušení karenční doby. V každém prostě optimismus vzbuzuje něco jiného.
Jiří Pehe: Otázka prezidentské (ne)způsobilosti

Okolo hlavy státu se u nás dějí podivné věci. V případě prezidentových opakovaných pokusů posunovat s pomocí svérázných výkladů ústavy náš ústavní systém od parlamentní demokracie k prezidentskému systému, vesměs panuje politické ticho.
Prezident Zeman přijal v Lánech bývalého šéfstratéga amerického prezidenta Trumpa Steva Bannona, který se v Evropě snaží sjednotit protiunijní strany, což se mu zatím příliš nedaří – třeba spolupředseda německé AfD Gauland jeho aktivitu odmítl s poukazem na skutečnost, že „zájmy evropských protisystémových stran se od sebe navzájem liší“.
Prezident Zeman po schůzce ohlásil, že se s Bannonem rozloučil velice chladně, pozoruhodné je ale proč: ne snad proto, že by hlava státu zpochybnila už týdny hlasitě deklarovanou snahu aktivisty Bannona rozbít Evropskou unii, ale proto, že se neshodli v otázce Trumpových protičínských cel.
Ondřej Konrád: Prezidentův zájem o pnutí v ČSSD

„K tomu, aby strana získala zpět svou někdejší sílu, nutně potřebuje výkonný motor.“ Napsal ve zdravici pátečnímu jihlavskému zasedání platformy „Zachraňme ČSSD“ prezident republiky.
Už ani nepřekvapí, že českého prezidenta víc zajímá obhajoba čínských zájmů, než to, že hostí někoho, kdo se snaží zničit svazek, na kterém závisí česká ekonomika a jehož rozbití by mělo velice dramatický dopad na naši životní úroveň, jak koneckonců před časem přiznal i přední český bojovník za vystoupení z EU Václav Klaus mladší. Mimochodem, podle tento týden zveřejněné studie skupiny Allianz jsou Češi už 26. nejbohatší na světě, žebříčkem stoupáme. Musíme věřit, že jednou si nebudeme také říkat okřídlené ruské „líp už bylo.“
Ať dokážeme překonávat smysluplnější rekordy
To si Rusové opět jednou říkají, bouří se proti chystané penzijní reformě, která bude znamenat mnohem pozdější odchod do důchodu. Podle průzkumů reformu odmítají tři čtvrtiny Rusů, pro je jenom desetina, a to přesto, že prezident Putin reformu trochu zmírnil.
Libor Dvořák: Duma řeší kontroverzní penzijní reformu

Ruská Státní duma ve druhém hlavním čtení přijala ostře sledovaný návrh zákona o penzijní reformě. Návrh podpořilo 326 poslanců, 59 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
Přitom v pomalu vymírajícím Rusku je důchodová reforma nanejvýš potřebná, jinak bude záhy připadat na každého pracujícího jeden důchodce. Jenže to je právě problém vůdců, kteří svůj národ dokáží přesvědčit, že umí vyřešit každý problém a že s nimi bude jen líp – když pak musí přijmout nepopulární, leč nutné rozhodnutí, národ těžko chápe, že může být i hůř, a nikdo na tom nic nezmění. Zvláště, když ekonomika na tom není tak dobře, jak vůdci národu předstírají.
Úděl toho, kdo to národu sdělí, pak na sebe musí vzít nějaký úředník. Tak tento týden šéf ruského protimonopolního úřadu Artěmjev oznámil, že ruská ekonomika je zaostalá, polofeudální a také trpí prorůstáním výkonné moci a byznysu. Tím ostatně trpí ekonomika jakéhokoli státu, kde k tomu dojde, je vidět, že si i z Ruska můžeme vzít poučení.
Alexandr Mitrofanov: Rusko zažilo bouřlivý týden. Část Rusů se za něj stydí

Za uplynulý týden se v Rusku odehrálo tolik událostí, kolik se obvykle nevejde ani do měsíce. Začalo to nedělními krajskými a komunálními volbami.
Blamáž navíc zažívá ruská vojenská rozvědka GRU. Poté, co ruští novináři zjistili, že podezřelí z pokusu o vraždu dvojitého agenta Skripala měli téměř shodná čísla pasů a že pasy z této série mají další lidé, jejichž stopy vedou právě do GRU, kontrarozvědky na celém světě si mohou jen mnout ruce.
Podle britského listu The Daily Telegraph je navíc jeden z podezřelých, Boširov, ve skutečnosti Putinem osobně vyznamenaný plukovník GRU Čepiga, zveřejněné fotografie tomu dost nasvědčují. Takže Rusové se zřejmě budou muset smířit s tím, že jejich prezident lhal, což by ani tak nevadilo, ale hlavně s tím, že se při tom nechal chytit a docela se tím ve světě i s celou ruskou tajnou službou zesměšnil. A to se v Rusku neodpouští, když je vůdce pro smích.
A ještě jeden český národní rekord – houbaři z Ostravska, který si v lese zlomil kotník, naměřili na pohotovosti neuvěřitelných 8,83 promile alkoholu. Hrdina se evidentně dokázal udržet na nohou, aspoň nějaký čas, kolikrát každou houbu viděl, zprávy neříkají. Ať dokážeme překonávat smysluplnější rekordy, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.