Týden očima Petra Schwarze: Co spadlo z oblaků
Do sněmovních voleb zbývají tři týdny, Země zastínila Měsíc, a poslanci se sešli na své 147. schůzi, poslední řádné v tomto volebním období. Žádné další právní normy tedy už tato dolní komora parlamentu nepřidá. Pod stůl jich spadlo nějakých 150 (tedy právních norem, nikoli poslanců), jejichž projednávání zákonodárci už nedokončí – a pokud by je nová sněmovna chtěla vrátit do hry, musela by je začít projednávat zase od samého začátku.
Minulé sněmovně zůstalo takových právních norem asi 360, jenže do toho spadal covid, tudíž v tomto ohledu se ta současná sněmovna rekordu ani nepřiblížila. V některých jiných parametrech ale rekordy trhala, jenže ne všechny rekordy je žádoucí překonávat. Takže rekordní byl už počet 147 schůzí, předchozí, covidová, sněmovna jich měla 120, ty předtím kolem šedesáti, někdy více, někdy méně.
Čtěte také
Mimořádných schůzí svolávaných rovnocenně opozičními i vládními poslanci bylo až neuvěřitelných 95, plné dvě třetiny. Poslanci na schůzích, tedy kromě výborů, komisí atd., strávili, jak spočítali kolegové z České televize, přes 2200 hodin, jenže více než 600 hodin, tedy přes čtvrtinu času, při nekonečných obstrukcích a hádkách ještě před tím, než byl vůbec schválen program schůze.
V tomto ohledu nevybočila ani ta poslední – 9 hodin trvalo, než byl schválen program, vlastní jednání o dvou zákonech vrácených Senátem a jedné mezinárodní smlouvě se tak překlopilo až do dalšího dne.
Ať nás osud nefackuje
A ještě jeden rekord, předseda SPD Okamura ho vloni překonal v délce projevu před sněmovnou – hovořil v kuse 10 a tři čtvrtě hodiny, aniž by zakrýval, že to co říká, vůbec není důležité, úspěšně se pouze snažil na co nejdéle zablokovat projednávání možnosti korespondenční volby pro krajany v zahraničí, o což se mezi koalicí a opozicí vedl úporný boj.
Čtěte také
Aby, když tuto možnost koalice nakonec protlačila, se ukázalo, že o ni je takřka mizivý zájem a volby samotné v žádném případě tak či onak ani ovlivnit nemůže. Ano, změna jednacího řádu by sněmovně prospěla – jenže k tomu se nemá ani současná koalice, ani současná opozice.
Nad Polskem se objevilo množství ruských dronů, celkem se našly trosky devatenácti. Část z nich Poláci i za pomoci nizozemských stíhaček sestřelili. A to dva dny před začátkem velkých společných manévrů ruské a běloruské armády Západ-25, které se konají v Bělorusku nedaleko polských, litevských i ukrajinských hranic.
Kreml s největší pravděpodobností vysláním dronů testoval, kam až může zajít, a zároveň i protidronovou obranu Severoatlantické aliance – tyto možnosti koneckonců nadnesl i známý ideolog ruského imperialismu Dugin. Napovídá tomu i jak množství dronů, tak to, že žádný nenesl výbušniny, to už by příliš vypadalo jako válečný akt.
Čtěte také
Některé z dronů však směřovaly i k základnám polské armády a NATO, některé spadly kousek od nich, jeden se našel na poli až u Lodže, přímo uprostřed Polska. Kreml oznámil, že se mu drony zatoulaly a jde o omyl, tuto absurdní možnost pak před novináři připustil i americký prezident Trump.
Zároveň Trumpovi emisaři jednali v Minsku o normalizaci vztahů s Běloruskem, ruským spojencem, a jako vstřícný krok USA zrušily sankce proti běloruským aerolinkám. Později Trump uvedl, že mu s Putinem dochází trpělivost, opět, dál než ke slovům se zatím nikdy nedostal.
Stejně jako s hrozbami, že pokud Rusko neukončí válku na Ukrajině, uvalí stoprocentní cla na země, které kupují ruské energetické suroviny. Trumpovo ultimátum vypršelo dávno, a nyní přišel posun: Trump požaduje, aby tato cla na Čínu a Indii uvalila napřed Evropská unie, Amerika že se prý pak přidá. Takže vše při starém.
Už jen krátce – ve Francii padla další vláda, prezident Macron jmenoval dalšího premiéra, ale je otázka, jestli si vůbec má cenu pamatovat jeho jméno. Elon Musk už není nejbohatší člověk světa, přeskočil ho Larry Ellison, zakladatel firmy Oracle.
I u nás známý los Emil cestuje nyní Rakouskem a v St. Pöltenu zastavil provoz na železnici. A Švýcarsko zakázalo zákonem tělesné tresty při výchově dětí. Ať nás nefackuje ani osud, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
