Jan Fingerland: Konec kurdského snu
Není to tak dávno, co byli Kurdové, „největší národ bez vlastního státu“, na politickém vzestupu. Týkalo se to i syrského Kurdistánu. Z tohoto snu jsou jen trosky. Názory na to, co je za zhroucením těchto nadějí, se však liší.
Odchod, stažení nebo úprk kurdských jednotek z dosavadní autonomie v Sýrii na východ do již velmi omezeného teritoria sledovali mnozí lidé s lítostí. Ještě nedávno to vypadalo, že v Sýrii si udrží jakýsi kurdský kvazistát, velebený za svůj podíl na boji s Islámským státem, sekularismus a prosazování rovných práv žen a mužů.
Čtěte také
Tato autonomie byla dítětem syrské občanské války. Bašár Asad se věnoval boji s povstalci a nechal dříve utlačované Kurdy být. Ti se tak domohli něčeho, o čem turečtí a íránští Kurdové mohli jen snít, ale co v nějaké podobě stále ještě existuje v iráckém Kurdistánu, i když i tam pokus o osamostatnění z roku 2017 selhal.
Po svržení a útěku Bašára Asada do Moskvy se věci změnily. Ahmad Šara v čele povstalců, z velké části bývalých džihádistů, sliboval svobodu, a dokonce i demokracii, a získal podporu mnoha zemí v regionu i na Západě. Syrské menšiny mu nevěřily, včetně Kurdů.
Špatné zprávy
A během ledna se jejich sny téměř úplně vypařily, když nová syrská armáda dobyla většinu území dosavadní autonomie, včetně ropných vrtů a letiště. Samotná podoba dobytí, včetně násilí na ženách a ničení hrobů kurdských bojovníků, pocit ponížení a zmaru ještě zesílila.
Čtěte také
Ahmad Šara nadále nabízí východisko, ale to je jen zlomkem toho, co Kurdové měli. Tedy vyučování kurdštiny, ale ne v kurdštině. Začlenění kurdských ozbrojenců do armády, ale jen jako jednotlivců. A také dodržování občanských práv stejných, jaká mají ostatní Syřané – budou-li v budoucnu vůbec dodržována.
Sýrie se tedy vrací k modelu centrálně řízeného státu v rukou arabské sunnitské většiny. Kurdové ztrácejí velkou část území, hospodářské zdroje a institucionální rámec pro obnovu své dosavadní autonomie.
Hořký moment
Pro Kurdy i jejich příznivce to je velmi hořký moment. Vznikají nejméně dvě otázky: proč se to stalo a jestli to bylo nevyhnutelné.
Čtěte také
Podle jedněch je zhroucení kurdské autonomie důsledkem chyb jejích vůdců. Za demokratickou fasádou se skrýval politický systém, který prý byl zkorumpovaný a represivní. Jak proti těm Kurdům, kteří měli jiný názor, tak i proti četným Arabům žijícím na území spravovaném SDF.
Lidé se mohli dostat do vězení i za pouhé vyvěšení vlajky nové Sýrie. Mnohá svévolná rozhodnutí pocházela od kurdských aktivistů, někdy ani ne syrského původu. Mnozí z Arabů proto už nechtěli žít pod vládou kurdské autonomie a vítali vojáky vyslané Damaškem.
Chyby, nebo osud?
Kurdské vedení prý také zcela špatně odhadlo mezinárodní situaci. Počítalo s tím, že Ahmad Šara se neudrží u moci, nebo přinejmenším že nezíská takovou podporu ze Západu. Jenže Američané i Evropané vsadili na Šaru jako sjednotitele Sýrie a Kurdy opustili.
A v neposlední řadě kurdské vedení vznášelo vůči vládě nerealistické požadavky, nedodržovalo to, co bylo dohodnuto, případně se odmítalo s Ahmadem Šarou bavit a oslovovalo rovnou Američany. Jenže ti vsadili na Šaru. Výsledkem je katastrofální ztráta pozic.
Záleží na tom, zda chceme vidět sklenici prázdnou, nebo plnou. Buď Šara, nebo kdokoli po něm, dodrží slovo, a život v nové Sýrii bude aspoň snesitelný, jenže se také může ukázat, že nová Sýrie bude jen novou verzí té staré, asadovské, jen v islamistickém vydání a náboženské a etnické menšiny se znovu dostanou do defenzívy, pokud už v ní nejsou.
Kurdové si mohou nyní znovu připomenout, co už samozřejmě dávno vědí. Na Blízkém východě má menšina na výběr, zda se ozbrojí a dosáhne maxima nezávislosti, anebo bude podrobena, a pak je zcela závislá na blahovůli většiny a vlády.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
