Ztratí Kurdové kontrolu nad věznicemi džihádistů? „Evropa i USA dělají mrtvého brouka, říká analytik
Kurdské jednotky SDF se stáhly z okolí uprchlického tábora al-Hól na severovýchodě Sýrie, kde je asi 50 tisíc lidí. Mnozí z nich jsou rodinní příslušníci džihádistů Islámského státu. Kurdové upozorňují, že ofenziva syrské armády proti nim může vyústit v útěk desítek tisíc džihádistů z věznic. „Milice nemají na spravování věznic finance. To se odráží v bídných podmínkách, které tam panují,“ popisuje pro Český rozhlas Plus politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity.
Podle zpráv od kurdských jednotek už z několika táborů uprchly minimálně desítky džihádistů. Měli by mít často evropský původ. Víme, co je to za lidi?
To přesně nevíme. Byť tyto informace mají kurdští strážci věznic k dispozici. Je ale problematické je sdílet a hlavně v tuto chvíli nejsou veřejné.
Čtěte také
Je třeba si uvědomit kontext. To nejsou pouze lidé evropského původu, tedy lidé narození na evropském kontinentu, ale dost často také evropské občanství získali v průběhu svého života. Taky je tam množství různých konvertitů, třeba evropských Němců nebo Rakušanů. A minimálně je tam i jeden český případ.
Přesná data ale nemáme. Celé je to dáno obrovským chaosem, který v oblasti panuje. A také dlouhodobě poddimenzovaným financováním. Je nutné dodat, že na chodu věznic se dlouhodobě podíleli Američané, ti ale veškeré své finanční dotace zmrazili. Kurdské milice proto tyto věznice spravují samy, aniž by na to měly finance. A to se odráží v bídných podmínkách, které tam panují.
Jaký postoj k těmto islamistům zaujímají evropské státy? Snaží se o jejich vydání do Evropy?
To úplně ne. Ten postoj bych charakterizoval jako ambivalentní. Protože tito lidé představují potenciálně značnou hrozbu do budoucna. Právě v důsledku těch tristních podmínek, jaké ve věznicích panují, totiž dochází k další radikalizaci těchto lidí.
Čtěte také
Nelze si to totiž představovat jako vězení, kde by docházelo k deradikalizaci. Naopak pokud se bavíme o rodinných příslušnících džihádistů, ti té radikalizace ve vězení posbírají vlastně ještě mnohem, mnohem více.
Evropské státy dělají mrtvého brouka. A také Spojené státy, které financovaly chod vězení, teď dělají mrtvého brouka. Celé se to hodilo takzvaně na hrb Kurdům, kteří v tuto chvíli nemají ani prostředky, ani finance a ani vůli vzdorovat současným tlakům syrské armády nebo jiných milic, které se dlouhodobě, a nyní už nikoliv jen rétoricky, snaží osvobodit své bratry ve zbrani.
Frustrace a křivda
Nakolik je podle vás pravděpodobné, že se tito lidé teď pokusí dostat právě do Evropy? Je tato cesta ze současné Sýrie vůbec možná?
Pravděpodobné to minimálně pro část těchto lidí je.
Terorismus i různé jiné formy extremismu a radikalismu jsou fenomény, které se nedají vymýtit. A pokud dojde k zásahu vůči nim třeba ve vězení nebo v techto lokalitách, tak to ty lidi automaticky pošle do okolních států. Z toho vyplývají logické obavy zejména Iráku.
Čtěte také
Sekundárně se to může promítnout také na bezpečnosti Turecka, Libanonu, Jordánska a všech těchto blízkých zemí.
Jsou to lidé, kteří mají občanství, mají třeba i pas, a i když o něj třeba v průběhu pobytu ve vězení přišli, logicky se budou snažit dostat do evropských lokalit, které jsou pro ně svým životem a čímkoliv jiným příjemnější než blízké lokality. Na druhou stranu se to ne každému povede.
Jak vážným rizikem jsou tito islamisté pro Evropu, pokud se do ní pokusí vrátit?
Naprosto zásadním. Tito lidé představují riziko jak pro státy regionu, tak pro Evropu. Tohle na sebe navazuje celou řadu sekundárních problémů. Ti lidé si sem z malé části vezou romantizující představy o fungování Islámského státu.
Ale také si sem vezou ohromnou míru frustrace a křivdy, které pociťují v důsledku podmínek, v nichž byli drženi, a také v důsledku náboženské a obecně ideologické indoktrinace. To je potenciál pro další radikalizaci domácí evropské společnosti, případně to má rekrutační potenciál pro celou řadu organizací, nejen pro Islámský stát.
Čtěte také
Islámský stát je spíš decentralizovaná organizace, spíš franšíza než cokoliv jiného, a to pro jakékoliv další buňky, které by pak mohly vzniknout třeba v Londýně, v Berlíně, ve Vídni nebo kdekoliv jinde.
Jsou evropské tajné služby připravené na to odhalit toto případné nebezpečí?
Navzdory tomu, že se na to bezesporu posledních několik let intenzivně připravují, protože tento problém nespadl z čistého nebe a mluví se o něm dobře už pět let, tak bezpečnost nikdy nefunguje stoprocentně. To znamená, že ani záchyt těchto lidí, pokud se dostanou do Evropy, nemusí být stoprocentní.
Nemluvě o tom, že je otázkou, které státy a které tajné služby mají opravdu přístup k databázím z těchto kurdských věznic. A zda bude docházet ke sdílení informací ve chvíli, kdy už tyto lokace zasáhl chaos.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
