Konec kurdských nadějí. Syrská ofenziva je nutí vzdát se autonomie
Úspěšná ofenziva syrských vládních sil z posledních týdnů připravila kurdské milice SDF o kontrolu nad většinou území, které od porážky Islámského státu ovládaly. Přišly o velká města v čele s Rakkou, o klíčovou přehradu na řece Eufrat i o ropná a plynové pole. Okolnosti je postupně donutily přijímat stále méně výhodné podmínky příměří a kývnout na ústupky, které dosud odmítaly udělat.
Čtěte také
Současné dohody počítají především s kompletním začleněním milic SDF do struktur syrské armády a jejich podřízení centrálnímu velení. A to samé platí pro civilní administrativu, kterou kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD) na severovýchodě Sýrie vybudovala.
Vláda v Damašku se tím výrazně přiblížila svému cíli: totiž dostat pod kontrolu celé území Sýrie a zbavit moci dosud nezávislé ozbrojené složky, které zplodila 13 let trvající brutální občanská válka. Kurdové naopak přišli o naděje na silné autonomní postavení ve federalizované (decentralizované) Sýrii, které se PYD snažila prosadit.
Tlak na Kurdy
Ofenzivu syrské armády provázejí obvinění z válečných zločinů proti kurdským jednotkám i civilistům, objevují se videa zachycující znesvěcení hrobů padlých Kurdů nebo střílení bezbranných žen. Zatím je není možné nezávisle ověřit, je ale nepochybné, že v řadách syrské armády stále působí bývalé povstalecké jednotky s tvrdým jádrem džihádistů zocelených v bojích občanské války.
Čtěte také
Přesvědčili se o tom v minulosti i jiné syrské menšiny, Alavité v pobřežní provincii Latákije nebo Drúzové na jihu u hranic s Izraelem. Stejně nesporným faktem ale je, že v arabských oblastech podél Eufratu, jako je Rakka nebo Dajr az-Zaur, místní lidé slaví konec vlády SDF a vítají vojáky syrské armády jako osvoboditele.
Centrální vláda v Damašku vedená prezidentem Ahmadem Šarou tak sice na dosavadní kurdskou samosprávu vyvíjí vytrvalý vojenský tlak, zároveň jí ale nabízí pozice ve státní správě a záruky ohledně postavení kurdštiny.
Nucená integrace
Jestli Kurdové mohou slibům někdejších džihádistů napojených na Al-Káidu věřit, ukáže teprve čas – už teď je ale jasné, že okolnosti je nutí přistoupit na podmínky, které by ještě před měsícem považovali za nepřijatelné. A nutí je kývnout na integraci do zbytku Sýrie, kterou sice jejich vedení formálně odsouhlasilo už loni v březnu, praktická implementace této dohody se ale nikdy neodehrála.
Čtěte také
Proč dlouhá jednání ohledně budoucího postavení Kurdů a milic SDF v rámci Sýrie ztroskotaly a Damašek se nakonec rozhodl řešit situaci silou? Proč to dovolily Spojené státy, které dosud SDF podporovaly a pomohly jim porazit takzvaný Islámský stát? A jakou roli v tom mělo Turecko, které se teď z rozpadů nadějí na kurdskou autonomii u svých hranic otevřeně raduje?
O tom všem je tento díl pořadu Za obzorem. Mezinárodní rozměr rozebíráme s Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů a z Katedry Blízkého východu FF UK. Vnitřní situaci v Sýrii pak se zpravodajem Českého rozhlasu Štěpánem Macháčkem, který v loňském roce Sýrii opakovaně navštívil. Poslechněte si celý pořad, který připravil Ondřej Himmer.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
