Jan Fingerland: Syrští Kurdové prohráli bitvu. Svět je v klidu
V Sýrii se odehrála krátká válka mezi centrální vládou Ahmada Šary a kurdskými Syrskými demokratickými silami. Je to krok k nějaké nové podobě Syrské arabské republiky, ale názory na to, zda dobrý, nebo špatný, se liší.
Čtěte také
Boje se rozhořely už začátkem ledna, ale zůstaly ve stínu událostí v Íránu a spekulací o možném americkém zásahu. I proto se stalo, že bez velké pozornosti západních médií přišly kurdské Syrské demokratické síly o podstatnou část území, které dosud ovládaly, a přes 150 tisíc lidí muselo opustit své domovy.
Ozbrojené střety vypukly v Aleppu, kde kurdská SDF – a tedy kurdské politické hnutí PYD – ovládala dvě čtvrti. Kurdové pravděpodobně sami konflikt vyvolali, ale rychle ztratili iniciativu a nakonec museli po dohodě s vládou ustoupit na východ až za řeku Eufrat. Přišli o významná ropná pole (tedy zdroj peněz), kontrolu největší přehrady, vojenské základny i letiště. Ohroženy jsou do budoucna i jejich další pozice.
V podstatě jde o konsolidaci moci centrální vlády, která je v rukou Ahmada Šary a „syrské armády“, což jsou ale z velké části stále jeho lidé z Haját Tahrír aš-Šam, tedy odštěpeného křídla al-Káidy.
Napůl prázdná sklenice
Na celou věc je možné hledět dvěma způsoby. Buď kladně, tedy že se pod Šarou daří konsolidovat moc státu, získávat monopol na ozbrojenou sílu a vlastně obnovovat jednotnou Sýrii. To je teoreticky v zájmu všech. Kurdové už vloni souhlasili se začleněním SDF do syrské armády, ale později od tohoto rozhodnutí couvli.
Čtěte také
Příznačné také bylo, že ve smíšených arabsko-kurdských oblastech Arabové centrální vládu vítali, s kurdskou správou tedy spokojeni nebyli. Pozorovatelé na místě také zaznamenali útěky arabských členů SDF na stranu vlády, což pravděpodobně přispělo k rychlé faktické kapitulaci jednotek SDF.
Vláda už předtím navazovala kontakty s arabskými kmenovými vůdci, a tím podkopala postavení SDF ve smíšených oblastech. Arabové si na nedostatečné zastoupení v rozhodovacích procesech stěžovali už mnoho let.
Je tu ale i možný negativní pohled na tento proces sjednocování, vedený sunnitsko-arabskou většinou, v čele s člověkem, který přinejmenším býval terorista. Kurdové začali od původních ujednání s centrální vládou ustupovat, protože zpozorněli po loňských masakrech Alávitů na západě a Drúzů na jihu. Dospěli k závěru, že si nemohou dovolit ztratit schopnost se bránit.
Stát podobný Asadovu
Po nynější porážce je ale jejich projekt decentralizované republiky s vysokou autonomií ohrožen. Naopak Šara bude nepochybně dále prosazovat jednotný centralizovaný stát. Vlastně podobný tomu Asadovu, jak dodávají kritici. Zatím není jasné, jestli bude Šara nadále směřovat Sýrii k umírněnému a tolerantnímu státu, anebo se on, případně některý jeho nástupce, stanou novými diktátory, tentokrát v náboženském hávu.
Čtěte také
A to se vším, co to pro disent, ale i etnické a náboženské menšiny může znamenat. Prozatím do světa vylétly záběry na dav, který vítězoslavně strhává sochu kurdské bojovnice.
Prozatím se Šara s Kurdy dohodl na ukončení bojů a pokusil se je uklidnit dekretem, kterým jim zaručuje kulturní a jazyková práva – Kurdové chtějí ústavní záruky, ale je jim jasné, že v regionálním kontextu má každý jen to, co si vybojuje.
Kritici kurdského postoje dodávají, že SDF, respektive PYD, zaujala příliš nesmiřitelnou pozici a že si uškodila svými vztahy s kurdskou PKK, působící v Turecku a Iráku.
Pohled zvenku
Věc má samozřejmě mezinárodní kontext. Konsolidace Sýrie pod Šarovou vládou nejvíce vyhovuje Turecku, které má se Šarou nejbližší kontakty a přímo v zemi své jednotky. Pro jsou ale i další země, jako je turecký spojenec Katar nebo Saúdská Arábie, která preferuje stabilitu.
Čtěte také
Negativně se na věc dívají Izraelci, kteří Šarovi nebo jeho lidem nevěří obrat od extremismu. Snaží se omezovat vliv Turecka, mají vazby na syrské Drúzy a na syrské Kurdy se dívají se sympatiemi. Na syrské území v minulém roce opakovaně útočili, ale tentokrát zůstali pasivní.
Jiným regionálním kontextem je neklid v Íránu, který by mohl posílit tamní Kurdy, což by se projevilo i na kurdských ambicích v Iráku, a samozřejmě i v Turecku, které to považuje za zásadní věc pro svou bezpečnost.
USA i Evropa v klidu
Nejasné dopady bude mít nová situace na Islámský stát, který v Sýrii nadále působí a možná využije chaosu a vakua. Kurdové také centrální vládě předali část vězněných členů ISIS a jejich rodinných příslušníků.
Celá věc se odehrála bez toho, že by Američané, dlouhodobí spojenci syrských Kurdů, vystoupili na jejich obranu. V klidu zůstává i Evropa, ještě 9. ledna, v době, kdy už se v Aleppu bojovalo, umírali lidé a desetitisíce obyvatel opouštěly své domovy, navštívila syrského prezidenta evropská delegace.
Ahmad Šara měl v úterý dorazit do Německa. Návštěva byla v tuto chvíli zrušena, ale je pravděpodobné, že prioritou německé vlády není ovlivňovat dění v Sýrii, ale hlavně se dohodnout na přesunu další části syrských uprchlíků v Německu zpátky do vlasti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
