Týden očima Petra Schwarze: Advent z kloubů vymknutý
Cesta k brzkému brexitu je dokořán otevřená, v předčasných britských parlamentních volbách dotáhl premiér Boris Johnson své konzervativce k drtivému vítězství, největšímu za dlouhá desetiletí.
V dolní sněmovně získal naprostou většinu křesel. Ještě přesnější je ale říci, že šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn dotáhl svou stranu k drtivé porážce, dokonce nejhorší za víc jak 80 let.
Čtěte také
Svými sliby revoluce, plánovaným masivním znárodňováním i neochotou říci jasné slovo k brexitu dokázal voliče jedině odradit. Johnsonovi stačilo přivést k urnám příznivce brexitu a ty, kteří se vyděsili z toho, že by se někdo jako Corbyn stal šéfem vlády.
Přes Johnsonovo jasné a nezpochybnitelné vítězství je totiž značně ošidné vykládat výsledek voleb tak, že drtivá většina Britů podpořila brexit – při pohledu na procentuální zisky stran je jasné, že je Británie stále rozdělená podobně, jako v době referenda. Konzervativci spolu s Farageovými tvrdými brexitáři a severoirskými unionisty získali dokonce méně hlasů, než dohromady labouristé s jednoznačně proevropskými liberály a skotskými nacionalisty.
Ti se stali jasnými druhými vítězi voleb, ve Skotsku převálcovali vše, a jejich předsedkyně Sturgeonová už začala požadovat brzké další referendum o nezávislosti, protože, jak tvrdí, Johnson dostal mandát vyvést z EU Anglii, ale ne Skotsko.
Ať dává to, co se kolem nás děje, smysl
V Severním Irsku pak vůbec poprvé v historii získaly separatistické strany žádající spojení s Irskem více poslanců, než strany unionistické. Volby to tedy byly přelomové, a ještě přelomovější mohou být – až tak, že z Velké Británie může být v jejich důsledku menší Británie.
Čtěte také
Českou republiku postihla těžko pochopitelná tragédie – v ostravské nemocnici zavraždil střelec sedm náhodně vybraných obětí, další zranil. Vrah později sám před dopadením spáchal sebevraždu. Jeho motiv je stále nejasný a asi jím i zůstane, podle jeho známých byl přesvědčen, že je těžce nemocný a nikdo ho nechce léčit.
Do značných potíží se dostal nevinný člověk, který měl stejně jako vrah červenou bundu, na základě čehož policie zveřejnila jeho fotku jako podezřelého a než se vše vysvětlilo, internet se zaplnil nenávistnými výpady a výhrůžkami na jeho adresu.
V době, kdy se veřejný prostor plnil kondolencemi a výrazy zděšení nad tragédií, předseda bezpečnostního výboru sněmovny, poslanec za SPD Koten se v ČT vyjádřil, že „jedinou ochranou, která je možná, je slušný ozbrojený člověk – pokud by v čekárně byl, mohl pachatele eliminovat“.
Čtěte také
Nehledě na to, že to za hloupost označili i odborníci, každý, kdo si občas přečte noviny ví, že zdaleka zdaleka nejvíce vražedných útoků podobných vyšinutců přesvědčených, že se musí nevinným mstít za údajná příkoří, která jim svět působí, je ve Spojených státech, kde je velká část populace na své právo nosit zbraň hrdá a považují to za součást národní tradice.
A je smutné, že je u nás dost politiků schopných navzdory nepopiratelným faktům tvrdit, že více zbraní mezi lidmi znamená větší bezpečí. Naštěstí naše ulice nejsou žádný Deadwood a snad se jím nestanou. Stačí jen vzpomenout, jaká tragédie se mohla stát, kdyby onoho nevinně označeného za vraha potkal ve vypjatých emocích z tragédie nějaký slušný ozbrojený hrdina na ulici.
V pondělí vláda představí Národní investiční plán, který premiér Babiš už nějaký ten pátek sliboval. A tento týden jeho ideu v televizi Nova vskutku svérázně představil: „Představte si, že máme milion miliard dolarů, a teďka, jsem Harry Potter, a všechno, co bychom tady chtěli, se stane. Tak to je jen soupis všech potenciálních investic,“ vysvětloval onen „plán“ Babiš.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že představovat si, že budeme mít milion miliard dolarů, je poněkud zbytečná práce, a Harrym Potterem se pan premiér stane leda tak ve snech, když náhodou spí, těžko říci, k čemu takový soupis přání může být.
Představme si, že by třeba takto premiér naplánoval stavbu přehrady: „Chci, aby byla sto metrů vysoká a vyráběla tisíce megawatt elektriky, mám míchačku betonu a haldu šutrů, pravda, potřeboval bych toho trochu víc, a také nemám turbíny a nějak tu není řeka, na které bych to postavil, tak si představte, že jsem Harry Potter.“ Ale koneckonců je doba adventní, a to děti píšou dopisy Ježíškovi. Třeba vláda napíše Harrymu.
Pravá ruka premiéra Babiše, uměleckými sklony obdařený předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnek, který sám sebe jako malíře objektivně označuje za „mazala z Hané“, prodal v dobročinné aukci své obrazy za statisíce korun. Poté, co byl minulý týden prodán banán přilepený páskou na zeď v jedné galerii na Floridě za 120 tisíc dolarů, tento týden ho jiný umělec jako zase své dílo snědl.
Do nemocnice v pákistánském Láhauru vtrhl dav více než 200 místních právníků, napadl lékaře a ničil vybavení, následkem čehož zemřeli tři pacienti. Ať alespoň v adventu dává to, co se kolem nás děje, trochu smysl, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
