Turci vděčí Atatürkovi za pomyslný vstup do Evropy, turecké menšiny ho nenávidí
Už 140 let uplynulo od narození prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Výrazně zmodernizoval zaostalou osmanskou říši ovládanou islámem – počínal si při tom ale do značné míry autoritářsky. Jaký to byl člověk rozebere historik Jan Adamec.
Archiv pražského Ministerstva zahraničních věcí ukrývá nejednu zajímavost.
Třeba hlášení československých velvyslanců z Turecka z 20. a 30. let minulého století. Jsou plná zpráv o několikadenních pitkách tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, během kterých byl prezident nedostupný pro členy diplomatického sboru.
Tahle „jiná tvář“ zakladatele moderního Turecka už dnes jen málokoho vzrušuje. Je to prostě kus balkánsko-asijské reality, navíc říznuté Atatürkovou minulostí tureckého oficíra.
Mustafa Kemal Atatürk (1881–1938) pocházel z úřednické rodiny. Kritičtí životopisci dodávají, že po rodičích byl míšencem albánské a makedonské národnosti.
Do politiky se prodral
Do nejvyšších pater turecké politiky se doslova prodral díky skvělé vojenské kariéře. Odvaha a ostré lokty mu nechyběly. Po skončení první světové války byl tvrdým vyjednavačem o mírových smlouvách.
Islám, teorie nemravného Araba, je mrtev.
Není Boha.
Atatürk
Ve funkci prezidenta, kterým se stal v roce 1923, se výrazně angažoval za překonání islámské minulosti země. Výčet jeho reforem, prosazovaných výrazně autoritářskými metodami, je dlouhý.
Z těch nejzásadnějších je to sekularizace Turecka. Byly zrušeny náboženské školy, soudy i ministerstvo náboženství. Atatürk se zapsal do dějin výrokem: „Islám, teorie nemravného Araba, je mrtev. Není Boha“.
Byl zrušen islámský kalendář a zaveden mezinárodní, počítající letopočty od narození Krista. Zakázáno bylo mnohoženství, ženy získaly volební právo.
Stát prováděl masivní vzdělávací kampaň, která současně s odstraněním analfabetismu starších obyvatel zaváděla latinku a pro děti povinnou školní docházku.
Turecko přijalo evropské míry a váhy a od roku 1934 museli mít všichni Turci příjmení. Atatürk narážel zejména na tureckém venkově na tuhý odpor tradičního obyvatelstva, neváhal ho ale zlomit silou. „Turci mu vděčí za vstup do Evropy, Kurdové a další menšiny ho ale nenávidí,“ napsal publicista Michal Nosek.
140 let po jeho narození připomene Mustafu Kemala Atatürka v pořadu Portréty historik Jan Adamec, který se dlouhodobě věnuje mezinárodním dějinám.
Související
-
Břetislav Tureček: Teroristický útok na Atatürkovo letiště...
Včera před půlnocí se tři teroristé (zřejmě z Islámského státu) odpálili na Atatürkově letišti v Istanbulu. Podle agenturních zpráv bylo nejméně 36 lidí zabito, dal...
-
Jiří Stočes: Kdo dal světu Mezinárodní den dětí? Zakladatel...
Kreslení křídou na chodník nebo barvami po obličeji? Skákací hrad nebo soutěže na hřišti? Ve svém fejetonu srovnává Jiří Stočes oslavy Mezinárodního dne dětí v dobá...
-
Atatürk – otec Turků
Pro nás je to jedno ze jmen, které jsme si odnesli z hodin dějepisu. Víme, že je to zakladatel moderního Turecka. Ale víme i to, co konkrétně pro Turecko udělal, co...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
