Turci vděčí Atatürkovi za pomyslný vstup do Evropy, turecké menšiny ho nenávidí

20. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk

Už 140 let uplynulo od narození prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Výrazně zmodernizoval zaostalou osmanskou říši ovládanou islámem – počínal si při tom ale do značné míry autoritářsky. Jaký to byl člověk rozebere historik Jan Adamec.

Archiv pražského Ministerstva zahraničních věcí ukrývá nejednu zajímavost.

Mustafa Kemal Atatürk se svojí ženou Latife Hanim

Třeba hlášení československých velvyslanců z Turecka z 20. a 30. let minulého století. Jsou plná zpráv o několikadenních pitkách tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka, během kterých byl prezident nedostupný pro členy diplomatického sboru.

Tahle „jiná tvář“ zakladatele moderního Turecka už dnes jen málokoho vzrušuje. Je to prostě kus balkánsko-asijské reality, navíc říznuté Atatürkovou minulostí tureckého oficíra.

Mustafa Kemal Atatürk (1881–1938) pocházel z úřednické rodiny. Kritičtí životopisci dodávají, že po rodičích byl míšencem albánské a makedonské národnosti.

Do politiky se prodral

Do nejvyšších pater turecké politiky se doslova prodral díky skvělé vojenské kariéře. Odvaha a ostré lokty mu nechyběly. Po skončení první světové války byl tvrdým vyjednavačem o mírových smlouvách.

Islám, teorie nemravného Araba, je mrtev.
Není Boha.

Atatürk

Ve funkci prezidenta, kterým se stal v roce 1923, se výrazně angažoval za překonání islámské minulosti země. Výčet jeho reforem, prosazovaných výrazně autoritářskými metodami, je dlouhý.

Z těch nejzásadnějších je to sekularizace Turecka. Byly zrušeny náboženské školy, soudy i ministerstvo náboženství. Atatürk se zapsal do dějin výrokem: „Islám, teorie nemravného Araba, je mrtev. Není Boha“.

Atatürk tváří časopisu Time

Byl zrušen islámský kalendář a zaveden mezinárodní, počítající letopočty od narození Krista. Zakázáno bylo mnohoženství, ženy získaly volební právo.

Stát prováděl masivní vzdělávací kampaň, která současně s odstraněním analfabetismu starších obyvatel zaváděla latinku a pro děti povinnou školní docházku.

Turecko přijalo evropské míry a váhy a od roku 1934 museli mít všichni Turci příjmení. Atatürk narážel zejména na tureckém venkově na tuhý odpor tradičního obyvatelstva, neváhal ho ale zlomit silou. „Turci mu vděčí za vstup do Evropy, Kurdové a další menšiny ho ale nenávidí,“ napsal publicista Michal Nosek.

140 let po jeho narození připomene Mustafu Kemala Atatürka v pořadu Portréty historik Jan Adamec, který se dlouhodobě věnuje mezinárodním dějinám.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související