Tři roky maďarského plotu: Splnil cíl, migranti tudy nechodí. Mezinárodní kritika utichá, říká novinář

13. červenec 2018
Migranti v Röszke na maďarsko-srbské hranici - cesta skrz plot

Je čtyři metry vysoký a víc než 175 kilometrů dlouhý. Přesně před třemi lety začala maďarská armáda stavět plot na hranicích se Srbskem. Chtěla tak zastavit desítky tisíc migrantů. Maďarsko od roku 2015 plot prodloužilo a výrazně zmodernizovalo. 

V červenci roku 2015 začali maďarští vojáci stavět bariéru na maďarsko-srbské hranici. V úseku několika desítek kilometrů nejdřív natáhli žiletkový plot, za ním pak postavili vysoké železné kůly. Jak ale popisoval tehdejší zvláštní zpravodaj v Maďarsku Petr Vavrouška, tuto bariéru uprchlíci dokázali velmi rychle překonat.

Migranti sem skoro vůbec nechodí, svůj původní cíl, zastavit příval migrantů, plot splnil.
Gregor Martin Papucsek

První část plotu na hranici se Srbskem Maďarsko dokončilo v září v roce 2015. Některé evropské země, jako například Francie, oplocení kritizovaly. Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem s tím nesouhlasilo a tvrdilo, že stavba bariéry je otázkou vnitřní politiky.

Čtyři až pět denně

Loni Maďarsko postavilo další modernější plot na hranicích se Srbskem. Takzvaná „chytrá“ bariéra je vybavená nočními kamerami, tepelnými a pohybovými senzory, a taky reproduktory, které vysílají zprávy v pěti jazycích. Maďarsko se tak podle vlády chtělo připravit na případný krach evropsko-turecké dohody o migraci.

Země začala plot stavět v době, kdy do Evropy přicházely desítky tisíc uprchlíků. Za prvních šest měsíců roku 2015 jich podle OSN přicestovalo zhruba 140 tisíc. Kroky migrantů tehdy vedly nejčastěji přes Turecko, Řecko, Makedonii a Srbsko až do Maďarska.

Adam Černý: Macron i Orbán mluvili o Evropě, ale každý jinak

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v německých Cáchách

Cena Karla Velikého patří k nejstarším a k nejprestižnějším evropským oceněním, Čechy může těšit, že k jejím laureátům patří i jejich krajan Václav Havel.

Podle spolupracovníka Českého rozhlasu v Budapešti Gregora Martina Papucska se situace v mnohém změnila, do Maďarska přichází v současnosti jen málo uprchlíků. „V průměru tak čtyři až pět denně, o víkendu okolo dvaceti. Tedy pokud jde o ty, které tu zadrží v osmikilometrové zóně od hranic. Odtamtud je i tak vrací na druhou stranu plotu. Tam si mohou podat v takzvaných transitních zónách žádost o azyl,” popisuje s tím, že práce na žádostech je podle něj pomalá. Denně Maďarsko zpracuje podle Papucska dvě žádosti.

Zóny vybavené obydlími a sociálním zařízením nejsou plné lidí. „Buď tam ani nejdou, anebo odtamtud rychle odejdou směrem do Srbska. Tam je to otevřené. Přes plot se už nesnaží přelézt skoro nikdo, o dost populárnější je převoz na podvozcích kamionů,” dodává novinář.

Mezinárodní brand

„Migranti sem skoro vůbec nechodí. Svůj původní cíl, tedy zastavit příval migrantů, plot splnil. Mezinárodní spolupráce se uskutečňuje, skupiny policistů z Česka, Polska nebo Slovenska pravidelně chodí pomáhat na hranici. Sami Maďaři to považují za svůj příspěvek k mezinárodní spolupráci v boji proti nelegální migraci,” říká Gregor Martin Papucsek.

Na mezinárodní scéně nastaly podle novináře výrazné změny v pohledu na maďarský plot. „Dokonce i pevné Německo váhá, jak k migrantům přistupovat, Itálie nepouští do svých přístavů lodě s migranty a sousední Rakousko kontroluje na hranicích. Hned po výstavbě plotu přitom tehdejší rakouský kancléř Werner Faymann přirovnal přístup maďarské vlády k hitlerovskému Německu. Z maďarského plotu se stal jakýsi brand na mezinárodní scéně,” podotýká Papucsek.