Adam Černý: Macron i Orbán mluvili o Evropě, ale každý jinak

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v německých Cáchách
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v německých Cáchách

Cena Karla Velikého patří k nejstarším a k nejprestižnějším evropským oceněním, Čechy může těšit, že k jejím laureátům patří i jejich krajan Václav Havel.

Letos ji město Cáchy udělilo francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a laudatio, neboli zdůvodnění, bylo svěřeno spolkové kancléřce Angele Merkelové, čímž se jen zdůraznila tradiční vazba mezi dvěma klíčovými zeměmi našeho kontinentu.

Radnice v německých Cáchách, kde se uděluje prestižní cena Karla Velikého

Ceremonie provázející udělování takovýchto cen zpravidla nevzbuzují přehnaná očekávání a pronášené projevy mířívají k obecnějším, nadčasovým tématům. To by však nesměl být letošním laureátem ještě čerstvý čtyřicátník, který se do vrcholné politiky nečekaně prosadil teprve před rokem po vyhraných prezidentských volbách.

Jiří Pehe: Macron jako nový lídr Evropy

Emmanuel Macron

S Evropskou unií, znejistělou nejprve finanční krizí v Řecku a následně pak masovou migrací, brexitem a nástupem nacionalistických populistů, to nevypadalo v minulých letech dobře.

Emmanuel Macron sice mluvil o Evropě i obecněji, ale do své řeči opakovaně zakomponoval zcela aktuální narážky. Týkaly se nejen rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od vícestranné dohody o omezení íránského jaderného programu, ale i vztahů mezi Francií a Německem.

V prvém případě připomněl, že tuto dohodu nadále podporují Berlín, Londýn i Paříž a že pokud by se měly podřídit jednostrannému kroku Washingtonu, nejednaly by suverénně.

Ve druhém případě varoval před přetrvávajícími stereotypy, kdy je z jedné strany slyšet, že stárnoucí Německo nechce reformovat Evropu, protože to není v jeho zájmu, a z druhé zase, že Francouzům nelze věřit, protože jim jde jen o to, aby jejich deficity zaplatili ostatní.

Volání po silné Evropě

Macron chce suverénní Evropu v čele s Paříží a Berlínem

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve včerejším projevu vyzval německou kancléřku Angelu Merkelovou ke společnému budování nové Evropy. „Potřebujeme silnou a suverénní Evropu, která zaujme své místo ve světě,“ prohlásil Macron v projevu na pařížské Sorbonně. O prezidentově řeči se rozpisuje německý list Süddeutsche Zeitung. Podle Macrona jen suverénní Evropa zvládne čelit výzvám globalizace, zajistí bezpečnost svých občanů a poskytne dobré perspektivy mladým lidem. V souvislosti s výsledkem německých parlamentních voleb, kdy tradiční strany ztratily velké množství hlasů, francouzský prezident vybízí k ostražitosti.

Proto je podle Macrona třeba, aby Francie dokázala, že si dává doma věci do pořádku a že je ochotna podstoupit i rizika spojená se změnou unijních smluv, a naopak kritizoval Německo, jež podle jeho soudu až úzkostlivě trvá na rozpočtových a obchodních přebytcích.

Už čtvrtý Macronův velký projev na evropské téma měl v Cáchách silnou odezvu, během něco více než půl hodiny byl francouzský prezident dvacetkrát přerušen potleskem. Dobrá politika se bez dobrých řečníků neobejde, neobejde se však ani bez dennodenní práce, kdy je třeba velké ideje prosazovat do reality. Bez dohody dvou klíčových zemí se evropská politika nepohne a Francie a Německo potřebovat nejen vzájemnou shodu, ale i přesvědčit další země.

Adam Černý

Když posluchači v Cáchách dotleskali letošnímu laureátovi ceny Karla Velikého, mohli si přečíst, co ve stejný den řekl čerstvě znovuzvolený maďarský premiér Viktor Orbán. Poslancům v budapešťském parlamentu, kde má jeho strana po volbách z minulého měsíce ústavní většinu, nejen slíbil, že jeho země bude do roku 2030 patřit k pěti vedoucím zemím Evropy.

Premiér, který se doma zasadil o omezení svobody médií, zároveň vzkázal, že éra liberální demokracie je u konce. Jak Macron, tak Orbán volají po silné Evropě, ale jejich představy jsou od sebe vzdálené.