Wolfgang Thierse: „Migrační“ rozhodnutí Merkelové bylo překvapivé, ale mělo politicko-morální důvody. Pak přišly chyby

12. červenec 2018
Německá kancléřka Angela Merkelová
0:00
/
0:00

Jaká je budoucnost Evropy, kterou zmítá ekonomická i migrační krize? Otázky pro bývalého předsedu německého Bundestagu Wolfganga Thierse.

Až do roku 2008 vycházela Evropa z každé vetší krize posílena a nakonec na tom byla líp než dřív. Proč je to dnes jinak? Podle sociálního demokrata Wolfganga Thierse tady do té doby byly politické elity, které chápaly, že se krize nemají národní, ale evropské řešení. „Od hospodářské krize ale sledujeme, že řešení nových problémů je stále složitější,“ říká bývalý šéf parlamentu. Každý prý totiž myslí víc na sebe a na záchranu vlastní kůže.

„Myslet evropsky totiž znamená nejdřív zpochybnit vlastní suverenitu, abyste pak mohli tu evropskou vůbec vnímat. K tomu je ale třeba osobní odvaha a přesvědčování vlastních občanů,“ dodává.

Migrace a chyba Merkelové

Prouza: Visegrádská čtyřka je vnímána jako toxická značka. Kromě kritiky migrace nedokáže přijít s ničím pozitivním

Tomáš Prouza

Konec kvót a zřízení center na severu Afriky i v Evropě, kde se budou posuzovat žádosti o azyl. To jsou hlavní závěry nedávného evropského summitu, který premiér Andrej Babiš označil za obrovský úspěch.

Největší krizi evropských hodnot jsme zažili v rámci migrační krize, což přiznává i Thierse. „Rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové bylo překvapivé, ale existovaly pro ně politicko-morální důvody. Ty byly opravdu silné. Její chybou bylo, že se krátce poté nechopila iniciativy a neudělala z toho celoevropský problém.“

Měla prý usilovat o nesmírně nutný a potřebný dialog s ostatními. „Tak vznikl u některých sousedních zemí dojem, že Němci si něco udělali a my to musíme vyžrat. To je dojem, který teď jde jen těžce vyvracet.“

Totalitní režimy...

Podle bývalého šéfa Bundestagu ale evropská solidarita nefunguje tak, že ji někdo jen využívá a čerpá evropské fondy. S každým členstvím jsou spojeny povinnosti. „Německo to ale nesmí říkat stylem, který připomíná komandování. Musí mít respekt k ostatním a taky se dívat, a pochopit, proč mají někteří názor jiný. Zajímat nás musejí i emoce a odkud se třeba v Česku bere ten strach z cizinců, kteří tady skoro nejsou,“ tvrdí.

Jedno vysvětlení si sám pro sebe našel. „Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko, úplně stejně jako kdysi Východní Němci, trpěli 40 let pod nadvládou Sovětského svazu. Proto je u vás tak velká citlivost vůči všem dalším pokusům nově získanou suverenitu a nárok na národní sebeurčení nějak omezit. Proto se i Němci musejí učit své sousedy chápat a respektovat.“

Německo musí EU udržet

Každému říkáme ekonomický migrant, ale migrace ze Sýrie byla čistě uprchlická, kritizuje Rozumek

Martin Rozumek

Je současná podoba dohody o evropské azylové politice zvaná Dublin IV prosaditelná? Jak bez ní řešit migraci? Měla by být dohoda přijata členy Evropské unie?

Jak se Thierse dívá na budoucnost EU? Hrozí nám postupný rozpad? „Německo má povinnost držet Evropu pohromadě, a to spolu s Francií. Doufám, že kancléřka konečně začne s Emmanuelem Macronem pracovat na jeho návrzích o budoucnosti EU, a to i za spolupráce dalších členských států.“

Plnit roli „jakéhosi sjednotitele“ prý ale nejde nějakým arogantním či dokonce rozkazovačným tónem. „Přeji si v Evropě silné demokratické strany s proevropským přesvědčením, které se nesníží k tomu, aby podporovali jen národní egoismus,“ dodává. 

Spustit audio

Související