Máme kostlivce ve skříni, hodnotí aktivista českou reakci na slova Merkelové o vysídlení Němců

22. červen 2018
Německá kancléřka Angela Merkelová

Český prezident, premiér i další politici se podrážděně ozvali v reakci na proslov německé kancléřky pronesený v Berlíně. Vadí jim zejména výrok, že pro vysídlení německých obyvatel po 2. světové válce chybělo jak morální, tak politické ospravedlnění. Jitří Angela Merkelová staré rány, jak uvedl Andrej Babiš, nebo tuzemští politici ne zcela správně interpretovali její vyjádření?

„Je mrzuté, když se němečtí politici začnou vyjadřovat k tématu, o kterém jsme si mysleli, že bylo definitivně uzavřeno Česko-německou deklarací před 20 lety,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec ODS Jan Zahradil.

Ten věří, že toto trauma v německé politice stále přetrvává. „Kancelářka Merkelová použila formulace, se kterými souhlasit nelze... Je proto zcela na místě se ozvat, a učinily tak všechny politické strany České republiky.“

Politik ocenil, že kancléřka vnímá příčiny a následky, tedy rozlišuje nacistický teror a excesy při divokém odsunu. „Ale o organizovaném odsunu Němců přece rozhodly vítězné mocnosti v Postupimi a daly mu právní a politický rozměr.“

Přestože jsme se domnívali, že jsme toto téma před 20 lety Česko-německou deklarací uzavřeli, tak tomu tak není, jak se ukazuje. Takže nevyrovnání a historické trauma vidím bohužel na německé straně, pro nás je to uzavřené.
Jan Zahradil

„Když paní Merkelová po 72 letech říká, že politický a morální rozměr pro opodstatnění odsunu není, tak je to i výpad proti tomu, co učinily spojenecké země. Je to šťouchnutí do mocností, které se podílely na Postupimské konferenci.“

Kancléřčin výrok má také své místo ve vnitropolitickém kontextu Německa. „Je to odraz boje mezi ní a jejím ministrem vnitra Seehoferem. A nepřijde mi vhodné, aby se takto citlivé otázky minulosti stávaly nástrojem v německém vnitropolitickém boji.“

Europoslanec prý nevěří, že Angela Merkelová počítala s tím, že její výrok zůstane na české straně bez odezvy. „Ukazuje se, že tématika odsunu a Benešových dekretů žije daleko více na německé straně. „Teď to koneckonců otevřela paní kancléřka. Od poloviny 90. let toto téma nikdy nebylo otevíráno českou stranou, zásadně tou německou,“ dodal Jan Zahradil.

Hýčkáme si falešný obraz nepřítele?

David Macek, spoluorganizátor festivalu Meeting Brno, jehož součástí je Pouť smíření, důvod k reakci na kancléřčino vyjádření nevidí. „Kontext, do kterého byla její slova zasazena, je v podstatě parafrází toho, co říkal třeba premiér Petr Nečas v Bavorském parlamentu v roce 2013.“

„Angela Merkelová vůbec neměla v úmyslu vyvolávat nějaké vlny v okolních zemích. Prostě zmínila to, co se při Dni vyhnanců pravidelně opakuje, není to žádná novinka.“

Aktivista je přesvědčen, že se Němci podívali do tváře všem zvěrstvům, která se jejich rukama udála za 2. světové války. „A připomínají si to v podstatě permanentně, takže bych je nepodezříval z postranního úmyslu.“

Moc rád bych souhlasil, ale fakta hovoří jasně proti. Zúčastnil jsem se čtyř setkání sudetských Němců, znám účastníky i atmosféru setkání... A myslím, že problém je na naší straně... Je to výpověď o českém prostředí, tedy že slyšíme trávu růst a trochu si hýčkáme falešný obraz nepřítele.
David Macek

„Pro nás jsou třeba obrovským mementem Lidice. Tam bylo zabito Němci 340 lidí. Po válce v Postoloprtech Češi umučili minimálně 745 německy mluvících obyvatel a není tam ani tabulka s počty německých obětí... Takže pieta na naší straně skutečně chybí.“

Aktivista připoměl prý historiky na obou stranách schválená čísla. „Bylo 15 až 30 tisíc mrtvých Němců během poválečného vyhánění z Československa. A to není věc, kterou lze jen tak přejít.“

„Nejde o pitvání se v minulosti, ale o otázky, které rozhodují v klíčových okamžicích našeho národa, kdy se vynoří, jako třeba při volbě prezidenta v roce 2013. Máme skutečně kostlivce ve skříni... A jsou to historická traumata, která sahají ještě dále do minulosti,“ upozornil David Macek.