Trabant byl z nouze cnost, ale ve své době to byl docela moderní automobil, myslí si cestovatel Dan Přibáň
Před 30 lety sjel z výrobní linky poslední kus vozítka, které si vysloužilo výsměch ale i srdce dobrodruhů. Trabant se dá považovat za fenomén komunistické éry Východního bloku střední Evropy i za symbol pádu železné opony.
Cestovatel a novinář Dan Přibáň připomíná, že v době, kdy se Trabant začal vyrábět, bylo to na svou dobu poměrně moderní auto. V průběhu let povážlivě zastaral, takže automobilka Sachsenring se sídlem v saském Zwickau už nemohla konkurovat automobilkám ze Západu.
I tak se ale na trabant v NDR čekalo velmi dlouho. „Byla to z nouze ctnost,“ říká Přibáň.
Dodává, že když pak měli východoněmečtí občané možnost přes pražskou ambasádu Spolkové republiky Německo utéct na Západ, neváhali a auta nechali svému osudu v ulicích československé metropole. Minimálně do doby, než si je někdo z příbuzenstva zas odvezl zpět.
Po pádu železné opony v roce 1991, výroba duroplastového vozítka nadobro skončila. S postupem času se ale ze symbolu socialistického motorismu stal veterán a dnes je o trabanty opět zájem.
Trabant 601
Ve své době byl Trabant 601 velmi progresivním automobilem, který byl jako první v masové míře vyráběn z plastů. Poháněl ho dvoutaktní, vzduchem chlazený dvouválec o výkonu 26 koní. Vybaven čtyřstupňovou převodovkou s volnoběžkou.
Poslechněte si celý díl série 30 let poté Zuzany Markové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
