Thomas Kulidakis: Rumuni v zahraničí ovlivňují výsledek domácích prezidentských voleb

Viorica Dančilaová a Klaus Iohannis, kandidáti druhého kola rumunských prezidentských voleb
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Viorica Dančilaová a Klaus Iohannis, kandidáti druhého kola rumunských prezidentských voleb

V Rumunsku má prezident na rozdíl od České republiky ústavně zakotvenou silnou pozici v politickém systému.

Díky jasně vymezeným právům a povinnostem je v poměru k vládě v podstatě rovnocenný hybatel dění. Výsledek klání o hlasy voličů ovlivní Rumunsko i zbytek Evropské unie minimálně do roku 2024.

Středobodem volební kampaně jsou vztah mezi starým a novým, tradicí a modernismem, souboj mezi sliby právního státu a rovnosti před zákonem v protikladu vůči nepotismu a korupci. Tento celospolečenský zápas charakterizují dvě osobnosti. První je kandidát nové menšinové vlády Klaus Iohannis, který se uchází o další mandát v prezidentském úřadě. První kolo voleb vyhrál.

Proti němu se v druhém kole postaví teď už bývalá premiérka Viorica Dančilaová v barvách sociální demokracie. Její vláda padla na konci října kvůli úplatkářským aférám, neschopnosti jmenovat přijatelného zástupce Rumunska do unijní exekutivy a hlavně další negativní zprávě Evropské komise. Ta sleduje pokrok Bulharska a Rumunska v prosazování vlády práva a boji proti korupci od vstupu obou zemí do Evropské unie.

Zatímco v Sofii mohli slavit, Bukurešť ústy Dančilaové přišla s obviněním z předpojatosti. Nic jí to nepomohlo. V očích mnoha Rumunů hodnocení jen potvrdilo, že v průběhu roku demonstrovali v ulicích měst za správnou věc.

Tolerance ke korupčním aférám

Zásadní v celých volbách se také ukazuje vliv rumunské diaspory. V zahraničí žije přes 15 % Rumunů, kteří odešli zpravidla za lepším. V prvním kole jich hlasovalo skoro 700 tisíc. Většinou v neprospěch dlouho vládnoucích socialistů.

Jejich konkurence ztělesněná Národní liberální stranou sestavila menšinovou vládu a snaží se Rumunům nabídnout takzvaný standard rozvinutých demokracií. Tedy systém, který pomocí účelových úprav trestního zákoníku nekomplikuje stíhání korupce a dává všem rovné příležitosti.

Rozvoj země, do které se budou moci Rumuni žijící v zahraničí vrátit bez obav o živobytí a budoucnost svých dětí. Rumuni v zahraničí si často zvykli na určité standardy, které vidí kolem sebe, a evidentně dávají přednost dosavadnímu prezidentovi Iohannisovi.

Je to kandidát stávajícího menšinového kabinetu. V případě znovuzvolení by mohl s novou vládou vytvořit symbiózu ve prospěch země. Stejně to ale platí i o Dančilaové. Pokud by ona vyhrála prezidentské volby, mohla by spolupracovat s příští vládou, která vzejde z parlamentních voleb v roce 2020.

Sociální demokraté mají stále silnou základnu na rumunském venkově, proti nim zpravidla stojí rumunská diaspora a lidé z měst. Dosavadní nastavení prezident z opoziční strany versus sociálně demokratická vláda působilo na jednu stranu vyvažujícím způsobem, na druhou stranu do velké míry zemi paralyzovalo.

Druhé kolo prezidentských voleb bude důležité pro další směřování země, která má velký potenciál. Jako jednu z mnoha oblastí je možné zmínit důraz na nové technologie a internet, ve kterých patří Rumunsko k nejrozvinutějším zemím evropského integračního spolku. Bude to také test, do jaké míry dokáže být společnost tolerantní ke korupčním aférám.

Thomas Kulidakis

Politiky v různých zemích by ale výsledek rumunských prezidentských voleb mohl také přivést k úvahám, jestli není lepší občany žijící v zahraničí vyloučit z rozhodujících voleb všeho druhu. Výjezdem ze země původu by ale občan-volič své právo rozhodovat o budoucnosti své domoviny ztratit neměl.

Autor je komentátor Českého rozhlasu