Rumunská vláda se bojí protikorupční bojovnice, která usvědčila bývalého premiéra

Rumunská politika je převážné špinavá a zkorumpovaná. Alespoň to tvrdí britský týdeník Economist. Jak píše, straničtí kmotři a baroni v Rumunsku rozdělují pracovní místa a veřejné zakázky. Oligarchové pak zase využívají své televizní stanice jako propagandistické nástroje, aby zničili pověst oponentů nebo aby svým kumpánům pomohli ve zvolení. Čestní politici jsou ohrožená menšina.

Economist mezi několik málo nezkorumpovaných a morálních lidí řadí prezidenta Klause Iohannise a také reformně smýšlející opoziční stranu Svaz záchrany Rumunska. Ostatně v rámci Evropské unie jen Bulharsko, Maďarsko a Řecko dopadly hůře než právě Rumunsko v indexu vnímání korupce nevládní organizace Transparency International.

Le Monde: Rumunsko předsedající Evropské unii má nakročeno k autoritářskému systému

Rumunská premiérka Viorica Dančilaová

Od Nového roku se Rumunsko ujalo svého historicky vůbec prvního půlročního předsednictví v Evropské unii. Událost měla symbolicky stvrdit úspěšnou integraci země do evropského společenství.

Zářivou výjimkou v rámci rumunského státu je pro britský týdeník protikorupční prokuratura. Ta se ve své činnosti snaží těžit z podmínek pro boj s korupcí, k nimž se vláda v Bukurešti zavázala při vstupu Rumunska do Evropské unie.

Úřad vyšetřující korupční praktiky v letech 2013 až 2018 vedla Laura Kövesiová. Bývalá státní zástupkyně dohlížela na stíhání a odsouzení tisíců politiků, úředníků a podnikatelů. Odhodlání a efektivita jí získaly respekt v celé Evropské unii. V současné době je Kövesiová hlavní kandidátkou na vedení nově založeného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Korupce protikorupční bojovnice

V Rumunsku ale nezištná služba veřejnosti obvykle nezůstane bez trestu, tvrdí Economist. Vloni bylo v zemi zřízeno nové státní zastupitelství, které má za úkol vyšetřovat chování a skutky vyšetřovatelů, soudců a prokurátorů. Podle článku by ale bylo přesnější říct, že jeho cílem je dotyčné spíše šikanovat.

Samotná Kövesiová si na konci letošního března vyslechla obvinění z korupce. Nesmí také mluvit s médii ani vycestovat do zahraničí. V pohledu britského magazínu však jde o naprosto absurdní a vykonstruovaná podezření.

Údajné pochybení bývalé prokurátorky spočívá v tom, že převoz jisté podezřelé osoby z Indonésie do rumunské vlasti mělo před osmi lety chybně zaplatit jiné ministerstvo. Kövesiová tehdy byla rumunskou hlavní státní žalobkyní.

Už minulý rok přitom vláda v Bukurešti použila jiné pochybné obvinění ze zaujatosti k vytlačení Laury Kövesiové z čela protikorupční prokuratury. A teď se jí snaží zabránit v získání práce v Bruselu, kde by se mohla stát první celoevropskou žalobkyní.

Mocnější než OLAF

Počátky sporů mezi Kövesiovou a současným rumunským kabinetem sahají až do roku 2015. Tehdy protikorupční úřad pod jejím vedením obvinil a usvědčil z podvodů při vedení kampaně předsedu vládní Sociálnědemokratické strany Livia Dragneu.

Rumunský expremiér Liviu Dragnea

Toto obvinění, a především následný rozsudek, Dragneovi znemožnil stát se předsedou vlády. Zemi tedy řídí ze zákulisí a soustavně se snaží uspět v odvolání proti nyní už čtyři roky starému verdiktu.

Vyhlídka, že by se Laura Kövesiová mohla stát hlavní unijní žalobkyní, působí na korupčníky a podvodníky v rumunské vládě jako představa soudného dne, podotýká Economist. Již existující Evropský úřad pro boj s podvody, známý pod zkratkou OLAF, nemá pravomoc podávat žaloby.

Když zjistí, že se v některé členské zemi zneužívají peníze, které v rámci unijní fondů každoročně rozděluje Evropská komise, má OLAF jedinou možnost – předat dokumentaci vnitrostátním orgánům a zdvořile požádat, aby přijaly další opatření. Ministerstva spravedlnosti se ale často zdráhají vystoupit proti politikům svých vlastních zemí. Nově zřízené evropské státní zastupitelství nicméně má mít mnohem větší pravomoci než OLAF.

Kdo vyšetřuje vyšetřovatele

Kandidaturu Laury Kövesiové na post evropského žalobce podporuje Evropský parlament. Její obžalobu rumunskými orgány rychle odsoudil předseda europarlamentu Antonio Tajani i Manfred Weber, šéf Evropské lidové strany, největší frakce mezi europoslanci. 

Rumunská vláda legalizovala korupci. Statisíce lidí kvůli tomu vyšly do ulic

Protivládní protesty v Rumunsku kvůli nařízení legalizujícím korupci

Rumunská levicová vláda v úterý vládním dekretem zrušila trestnost některých korupčních činů, včetně některých případů zneužití pravomocí. Proti tomuto kroku protestují v ulicích statisíce Rumunů.

Rumunsku ale naopak ustoupila Evropská rada, tvořená zástupci vlád členských zemí a které momentálně Rumunsko předsedá. Na post evropského žalobce Rada podporuje raději francouzského kandidáta Jeana-Françoise Bohnerta.

Evropská komise ale Bukurešti poslala pečlivě formulované varování. Její tiskový mluvčí uvedl, že je „klíčové, aby se v průběhu výběrového procesu se všemi kandidáty zacházelo spravedlivě.“ V sázce je mnoho. Celé desetiletí byla rumunská protikorupční prokuratura zárukou alespoň určité míry soudní nezávislosti. Zároveň to byl symbol určité naděje na vyléčení epidemie korupce.

Nové státní zastupitelství, která také obžalovalo Lauru Kövesiovou, je řízené ministrem spravedlnosti. Hrozí, že každý soudce, vyšetřovatel a státní zástupce, který se postaví rumunské vládě, se může stát cílem nového úřadu pro „vyšetřování vyšetřovatelů,“ myslí si Economist.

Rumunsko musí přinejmenším Kövesiové umožnit, aby mohla odjet do Bruselu a zúčastnit se ústního pohovoru v rámci výběrového řízení. Pokud Evropská unie Rumunsku dovolí torpédovat kandidaturu Laury Kövesiové, bude to signál, že jí chybí odvaha bojovat proti korupci v některých členských státech.

Spustit audio
autor: thk

Odebírat podcast

Související