Thomas Kulidakis: Pracovníci putují z východu na západ Evropy, koronaviru navzdory
Desítky tisíc sezonních pracovníků z východní Evropy se mohou radovat z nečekaného privilegia, o kterém si mohou nechat lidé v mnohem bohatších zemích jen zdát.
Rumuni se jako symbolické vlaštovky naděje na návrat ke svobodě pohybu shromažďují na letišti, aby vyrazili zpátky za prací, kterou na začátku koronavirové krize opustili.
Čtěte také
Zemědělské plodiny totiž zavřené hranice a karanténní opatření nezajímají. V souladu s přírodními zákony po zasazení vyrostly. Čekají, až je lidé vysvobodí z útrob zemských. Musí to udělat, pokud chtějí jíst. Německo se proto jako první rozhodlo uvolnit krizová opatření a dopravit rumunské sběrače do země. Pro začátek mají zabránit ztrátě chřestu a jahod.
Podobná opatření připravují také Italové, Španělé, Nizozemci, Britové a další. Evropa totiž potřebuje každý rok 800 tisíc až milion sezonních zaměstnanců, kteří pomohou farmářům s úrodou. Tento údaj zmínila jedna z největších rumunských HR společností v rámci debaty o evidentně porušených karanténních opatřeních.
Lidé se už při čekání na první charterové lety houfovali, o nějakém udržování bezpečnostních rozestupů nemohla být ani řeč. Rumunský premiér to označil za nepřijatelné.
Uvolnění pravidel
Čtěte také
Nepřijatelný je ale podle něj také fakt, že Rumuni, kteří se vrátili do země kvůli pandemii, nemají práci a jejich země jim ji dát nemůže. Západ Evropy a Rumunsko se navzájem potřebují, protože i přes částečné narušení mezistátní poptávky lidé chtějí jíst i v domovských zemích.
Rumuni se tedy vydávají na cestu a za nimi brzy mohou následovat další. Potravinářství dobře vystihuje základní dilema mezi ochranou před nemocí, která s námi bude asi dlouho, a potřebou udržet společnost v celku. To znamená fungující hospodářsky, v níž lidé neumřou hlady. Byť už jen proto, že i v případě státní podpory si nebudou mít možnost koupit zemědělské produkty, které shnily na polích.
Sběrači a sezonní pracovníci málokdy patřili mezi vážené profese, ke kterým by lidé vzhlíželi s respektem a obdivem. Jejich cesta za prací není výraz zoufalství, ale zdůraznění faktu, že každá práce má ve společnosti místo, pokud jí přináší prospěch.
Svět navždy stát nemůže. Po uvolnění pravidel pro Rumuny můžeme čekat uvolnění pro další státy. A po nich i další profese. Tak je to dobře. Zranitelné a nemocné je třeba chránit, jíst a žít ale musíme všichni. Nemocní i zdraví.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.