Thomas Kulidakis: Poučení pro budoucnost z nefunkční migrační dohody s Tureckem

11. únor 2019

Jen málo témat dokáže hýbat s voličskými preferencemi, osudem vlád, vztahy mezi unijními státy i vztahy mezi lidmi, jako téma nelegální migrace. Od roku 2016 se stalo módou unijních politiků, včetně českého premiéra Andreje Babiše, vzývat jako žádoucí dohodu uzavřenou s Tureckem coby model kontroly migračních toků. Stále méně fungující ujednání ale především představuje příležitost poučit se z chyb minulých pro kroky budoucí.

Poslední velký počin v oblasti migrace zaznamenalo jednání států visegrádské čtyřky s německou kancléřkou v Bratislavě. Světlo světa spatřil plán pomoci Maroku, který má kromě své vágnosti ještě jeden zásadní nedostatek. Samotné Maroko o něm údajně nemělo tušení. Dohoda s Tureckem už ale zmíněná nebyla, protože samotná Angela Merkelová v lednu při návštěvě Řecka přiznala, že příliš nefunguje.

Dohoda o zadržování migrantů v Turecku skončí v den, když se Erdogan rozhodne, tvrdí politolog Hokovský

Okolo tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana je v posledních několika měsících rušno

Země se propadá do ekonomické krize a z Ankary je slyšet ostrá rétorika. Jsou Turci ještě spojenci, nebo už nepřátelé? Tahá Evropská unie za kratší provaz v otázce zadržování migrantů na cestě do Evropy?    

I podle údajů Frontexu se vloni na řecké ostrovy dostalo skoro o třetinu více lidí, než v roce 2017. První část dohody, tedy závazek Turecka zamezit odplouvání lodí s běženci, příliš nefunguje.

Zcela tristní je plnění druhé části dohody, tedy přebírání odmítnutých žadatelů o azyl zpět do Turecka. Za téměř tři roky fungování dohody se jich podařilo vrátit necelá čtyři procenta. Argument, že na vině je azylová procedura, která trvá příliš dlouho na straně Řecka a tudíž Unie, stojí na vodě. Za tři roky byla žádost o uprchlický status zpracovaná rozhodně u více než zhruba patnácti stovek lidí, kteří byli do Turecka vrácení.

Turecko ovšem oprávněné poukazuje na fakt, že na jeho území je na čtyři miliony běženců, o které se musí starat. Očekává tedy proplacení slíbených šesti miliard euro, přičemž obdrželo zhruba polovinu.

Řecké odkladiště

Celá situace ovšem v konečném důsledku zdůrazňuje další nefunkční část dohody. Vztahuje se jen na řecké ostrovy a ne na severní pozemní hranici podél řeky Evros. Na běžence, kteří jsou z důvodu notoricky přeplněných kapacit táborů přesouvaní na pevninu, se už následně ujednání s Tureckem také nevztahuje.

Jazairiová: Lidé utíkali ze Sýrie před smrtí. Potkala jsem ale i mnoho ekonomických migrantů

Pavla Jazairiová

Spisovatelka a novinářka Pavla Jazairiová od dětství cestovala a nikdy nedokončila školní rok ve stejné zemi. I když to bylo proti její vůli, v dospělosti se staly cesty základem její profese a vášní. „Stačila fotografie, slovo nebo příběh a už jsem toužila za tím vyjet," říká host Osobnosti Plus.

Z Řecka se tedy stává skladiště běženců, z nichž se část pokouší dostat přes Balkán dál do Evropy. Počet běženců na balkánském poloostrově se také řádově zvýšil a zatížil tamní země. Teď už je tedy zřejmé, že uzavřením dohody s Tureckem si Evropská unie pouze koupila čas, který bohužel trestuhodně promrhala. V jeho průběhu mohla vytvořit celoevropskou analýzu, kde a kolik se nedostává pracovních sil.

Vypracovat společný systém umožňující zažádat o cestu do Evropy legálně na základě schopností neboli kvalifikace. Sjednotit azylový systém natolik, aby se zabránilo druhotnému pohybu žadatelů o azyl. A v první řadě uzavřít takové dohody se zdrojovými zeměmi, které je přimějí a motivují odmítnuté žadatele o azyl zpět přijímat.

Thomas Kulidakis

Komplexní přístup ovšem vyžaduje větší úsilí než laciné, ale veřejnosti snadno pochopitelné bití v hruď, kdo je více a kdo méně solidární. Nebo oznamování záhadných projektů v cizích zemích, které stejně brát zpátky běžence nechtějí.

Dohoda s Tureckem ukazuje, že ani za libovolnou sumu si spolupráci jiných zemí nezískáme. V nejlepším případě se sníží počet běženců jednou cestou a vzroste jinou jako v případě Španělska. V případě nejhorším nás politici vlastní slabostí, nejednotností a krátkozrakými řešeními dělají rukojmími třetích zemí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.