Obava z migrace je na místě, animozita vůči konkrétnímu člověku ne, tvrdí Cyril Höschl

27. listopad 2018
Cyril Höschl

Strach z odlišnosti i ze zániku vlastní kultury způsobují negativní po stoje vůči uprchlíkům. Jaké psychologické souvislosti můžeme v souvislosti s fenoménem uprchlictví najít, vysvětlil v pořadu Leonardo Plus psychiatr Cyril Höschl.

Proč nezvládáte běžný stres? Ptejte se svých rodičů, kolik vám dali přímé lásky, radí Cyril Höschl

Přední český psychiatr Cyril Höschl

Víte, že za to, jak citlivé bude dítě ke stresu, může jeho matka? Jde o její chování k novorozenci, kterým podvědomě „nastartuje geny mimina“.

„Strach z cizího je mechanismus, který je v přírodě rozšířen. Součástí pudu sebezáchovy je, že když udělám s něčím negativní zkušenost, tak ji rozšířím tak, abych do budoucna předešel jejímu opakování,“ uvedl lékař.

Také přidal příklad: „Když mě okrade někdo tmavé pleti, tak si přirozeně a na biologickém základě postavím mechanismus, že se vyhýbám všem lidem tmavé pleti.“

Vliv médií

Vliv médií zvláště v tématu uprchlictví považuje psychiatr za velmi významný. „Byly učiněny i pokusy, kdy tentýž obrázek s jiným podtitulkem vyvolává úplně jiné emoce.“

Máte fotku člunu plného osob tmavé pleti, mužů, žen a dětí s titulkem, že se v moři utopilo tolik a tolik zoufalých imigrantů, nebo máte titulek o tom, že stěhování národů pokračuje a kultura v Evropě je ohrožena. Titulek tak určí a zarámuje emoci, kterou obrázek udělá.
Cyril Höschl

„Média ne tím, ‚co‘ přinášejí, ale spíše ‚jak‘, velice významně modifikují emoční postoje. Vyvolat emoce lze velmi snadno, dokonce je někdo vyvolává uměle.“

Höschl tím odkázal na fenomén fake news. „Ty chtějí emoce záměrně a zlovolně rozpoutat a třeba i rozdělit, rozvrátit společnost a manipulovat jí.“

Vždy se dozvíme, kdo, kdy a jak spáchal teroristický útok, jaké jsou problémy s přistěhovalci v tom kterém městě. To všechno může být pravda, ale na druhou stranu je také pravda, že islámský lékař pomohl mnoha lidem, nebo že můj přítel Syřan je jeden z nejgeniálnějších lidí, které jsem kdy potkal.
Cyril Höschl

Přijímání lidí z jiných zemí nás ale může obohatit. „Jakákoliv ozvláštnění našich možností je obrovským přínosem a obohacením. Každá kultura si z toho nakonec po delším působení něco vezme.“

Hodnota člověka

Přesto lze souhlasit s těmi, kteří v dlouhodobém výhledu projevují obavy z proměny Evropy ve Střední východ. „To je obava, která je oprávněná, ale k jejímu řešení nevede individuální animozita k jednotlivcům, protože hodnota každého člověka je nevyčíslitelná a nezaměnitelná.“

Úsměvné je, když světonázorové obavy sdílí někdo, kdo se nikdy s žádným muslimem nebo uprchlíkem nesetkal a zná to všechno jen z televize nebo místní hospody.
Cyril Höschl

Ohroženi jsou ale i ti, kteří migrují. „Pro jednotlivce to znamená přesun do jiné kultury obrovské trauma a stresovou zátěž. Tou je i jazyková bariéra, kdy přijdete do země, neumíte nic, ničemu nerozumíte, a teď se po vás honem rychle něco chce, abyste dostali azyl a občanství.“

„Samozřejmě, že velká část přistěhovalců se není schopná v těžkých podmínkách nového prostředí zadaptovat. Tehdy se rozvíjí negativní sociální kariéra, život na podporách, v kriminálních strukturách nebo gangu… a vytváření ghett. Fenomén, který skutečně hrozí dalším neblahým vývojem.“

Není tak důležité, co se děje, ale jak to čteme. Jednotlivci lze poradit udělat si vlastní zkušenost, přicházet do styku s těmi, jejichž osudy hodlám posuzovat, mít mezi nimi známé nebo přátele... A samozřejmě číst pokud možno ne příliš emočně zaujaté, zato však argumenty podložené zdroje.
Cyril Höschl

Ostražitost je na místě

Jak tedy posuzovat ty, kteří k nám přicházejí? „Především je nutné vést opatrnou azylovou politiku v tom, že pomoc poskytujeme pouze tomu, kdo ji potřebuje.“

Přispívá klimatická změna ke vzniku duševní choroby? Faktorů je mnohem víc, říká Cyril Höschl

Cyril Höschl

Globální oteplování může vést k vyššímu počtu duševních onemocnění. Američtí vědci to zjistili z analýzy dat téměř dvou milionů lidí.

U těch, kteří pomoc nepotřebují, je nutné posoudit motivaci, která k nám tyto osoby přivádí. „Je-li to někdo, kdo tu chce pěstovat vědu, pomoci technologicky, zaplnit díru na trhu práce, musíme zvážit, jestli je toho schopen.“

„Ale rozhodně neposkytovat paušálně azyl těm, jejichž původ a motivaci neznáme. Ostražitost je na místě na samém začátku, uvědomují si to už různé státy v Evropě a svou přistěhovaleckou politiku významně mění,“ konstatoval Cyril Höschl.

Spustit audio
autoři: Terezie Jirásková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související