Jazairiová: Lidé utíkali ze Sýrie před smrtí. Potkala jsem ale i mnoho ekonomických migrantů
Spisovatelka a novinářka Pavla Jazairiová od dětství cestovala a nikdy nedokončila školní rok ve stejné zemi. I když to bylo proti její vůli, v dospělosti se staly cesty základem její profese a vášní. „Stačila fotografie, slovo nebo příběh a už jsem toužila za tím vyjet," říká host Osobnosti Plus.
Sama k migraci a pohybu národností říká: „Rozlišuji dva typy přistěhovalců. Jeden typ je ten, když lidé utíkají před smrtí nebo před válkou. Takhle utíkali Židé před Hitlerem. A když někdo nepomohl, jako třeba Švýcarsko, které je později odmítalo přijímat a nahnalo je na smrt, je to strašná věc. Takto utíkali lidé ze Sýrie. To je jedna věc, okamžitá záchrana života.“
Pavla Jazairiová je česká spisovatelka, reportérka, někdejší redaktorka zahraničního vysílání Československého, resp. Českého rozhlasu a tlumočnice. Narodila se ve Francii české matce a nizozemskému otci. Dětství trávila střídavě ve Francii, kde žila její matka, a v Československu, kam jezdila za prarodiči. Za svým bratrem se v dospělosti opakovaně vracela do Afriky. V roce 1977 vydala svoji první publikaci, cestopis Sahara všedního dne, od té doby vydala dalších patníct knih. Má dva syny.
„Potkala jsem ale i mnoho ekonomických migrantů. Jako třeba lidi, kteří se prodírali přes Saharu, protože doma nenašli možnost obživy. A byli to mladí lidé, muži, kteří měli tu energii a nechtěli to vzdát. Lidé vždycky migrovali takto, ale nemyslím si, že to je šťastná věc. A to je ten druhý typ emigrace,“ dodává.
Když má člověk strach, je to dobře. Strach zachraňuje.
Pavla Jazairiová
Evropské dilema
Jazairiová poznamenává také to, že vlády Evropy nebyly nijak připravené na příliv uprchlíků.
Když trošku obhájíte v lidech vnitřní mravnost, má obrovskou regenerační schopnost, říká Martin Huba
Herce a divadelního režiséra Martina Hubu nazývají slovenským aristokratem divadla a českého filmu. Objevil se také na politické scéně, kde působil z vlastního rozhodnutí sice jen několik měsíců v roce 1990, občansky je ale stále aktivní.
„Je to strašně těžké, protože máme humanistickou tradici. Je to Evropa, kde chráníme lidská práva. To je celé dilema, o kterém se teď mluví. A je i možné, že na to Evropa dojede,“ konstatuje a bez hlubšího vysvětlení ještě poznamenává:
„Koneckonců, slabší nakonec uhyne. A když se podíváme do dějin, vidíme obrovské migrační vlny. Mimochodem, odkud přišel praotec Čech...“ uzavírá Jazairiová.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se více i o kočovném dětství Pavly Jazairiové.
Související
-
Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu
Rozhlasová novinářka vydala rozšířenou verzi knihy Jiná Afrika. Můžou se Evropané na tento kontinent začít dívat bez předsudků?
-
Lidé jsou na celém světě stejní, rozdělují nás jen předsudky, říká cestovatelka Pavla Jazairiová
Byla rozhlasovou redaktorkou, později tlumočnicí a po roce 1989 také zahraniční zpravodajkou. Cestovatelské zkušenosti přivedly Pavlu Jazairiovou až ke knižnímu zpracování mnoha jejích velkých témat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
