Jazairiová: Lidé utíkali ze Sýrie před smrtí. Potkala jsem ale i mnoho ekonomických migrantů
Spisovatelka a novinářka Pavla Jazairiová od dětství cestovala a nikdy nedokončila školní rok ve stejné zemi. I když to bylo proti její vůli, v dospělosti se staly cesty základem její profese a vášní. „Stačila fotografie, slovo nebo příběh a už jsem toužila za tím vyjet," říká host Osobnosti Plus.
Sama k migraci a pohybu národností říká: „Rozlišuji dva typy přistěhovalců. Jeden typ je ten, když lidé utíkají před smrtí nebo před válkou. Takhle utíkali Židé před Hitlerem. A když někdo nepomohl, jako třeba Švýcarsko, které je později odmítalo přijímat a nahnalo je na smrt, je to strašná věc. Takto utíkali lidé ze Sýrie. To je jedna věc, okamžitá záchrana života.“
Pavla Jazairiová je česká spisovatelka, reportérka, někdejší redaktorka zahraničního vysílání Československého, resp. Českého rozhlasu a tlumočnice. Narodila se ve Francii české matce a nizozemskému otci. Dětství trávila střídavě ve Francii, kde žila její matka, a v Československu, kam jezdila za prarodiči. Za svým bratrem se v dospělosti opakovaně vracela do Afriky. V roce 1977 vydala svoji první publikaci, cestopis Sahara všedního dne, od té doby vydala dalších patníct knih. Má dva syny.
„Potkala jsem ale i mnoho ekonomických migrantů. Jako třeba lidi, kteří se prodírali přes Saharu, protože doma nenašli možnost obživy. A byli to mladí lidé, muži, kteří měli tu energii a nechtěli to vzdát. Lidé vždycky migrovali takto, ale nemyslím si, že to je šťastná věc. A to je ten druhý typ emigrace,“ dodává.
Když má člověk strach, je to dobře. Strach zachraňuje.
Pavla Jazairiová
Evropské dilema
Jazairiová poznamenává také to, že vlády Evropy nebyly nijak připravené na příliv uprchlíků.
Když trošku obhájíte v lidech vnitřní mravnost, má obrovskou regenerační schopnost, říká Martin Huba
Herce a divadelního režiséra Martina Hubu nazývají slovenským aristokratem divadla a českého filmu. Objevil se také na politické scéně, kde působil z vlastního rozhodnutí sice jen několik měsíců v roce 1990, občansky je ale stále aktivní.
„Je to strašně těžké, protože máme humanistickou tradici. Je to Evropa, kde chráníme lidská práva. To je celé dilema, o kterém se teď mluví. A je i možné, že na to Evropa dojede,“ konstatuje a bez hlubšího vysvětlení ještě poznamenává:
„Koneckonců, slabší nakonec uhyne. A když se podíváme do dějin, vidíme obrovské migrační vlny. Mimochodem, odkud přišel praotec Čech...“ uzavírá Jazairiová.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se více i o kočovném dětství Pavly Jazairiové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
