Thomas Kulidakis: O armádním rozpočtu by se mělo příště hlasovat na „řecký způsob“

20. prosinec 2020

Do nebe volající ostuda je fakt, že patnáct poslanců KSČM dokázalo všem navzdory připravit českou armádu o 10 miliard korun coby vzor handlování a zbytečných cavyků, na kterých se do jisté míry podílela celá vláda i opozice.

Přitom by stačila malá změna, aby se v rámci hlasování o rozpočtu o tom armádním hlasovalo zvlášť.

Čtěte také

Tímto způsobem probíhalo hlasování například v Řecku, které schvalovalo státní rozpočet na rok 2021 ve stejných dnech jako Česká republika. O rozdělení státního eráru se vedla vpravdě ideová bitva levice a pravice. Nakonec ale prošel hlasy vládních poslanců, 158 bylo pro.

O rozpočtu na obranu se ovšem hlasovalo zvlášť. Tato součást státního finančního plánu tedy získala podporu 189 hlasů, 19 poslanců bylo proti, 95 se hlasování zdrželo. Řečtí komunisté, kteří byli proti armádnímu rozpočtu jako takovému, tedy neuspěli. Podporu armádě napříč stranami umožnil fakt, že rozpočet obranných složek byl vyňat a politická uskupení, která si jinak v otázce hospodaření státu nemohou přijít na jméno, mohla hlasovat jen o základní složce státu – armádě.

Sbor sloužící v dobách krizových

Čtěte také

Důvod je přitom nasnadě. Každý stát na světě, obzvláště pokud patří mezi státy vyspělé, potřebuje několik základních funkcí. Když pomineme hledisko politické, tedy demokratický systém brzd a protivah oddělením jednotlivých složek moci ve státě, jsou to následující aspekty: jasně vymezené území, které stát kontroluje, a v jeho rámci fungující infrastruktura, rozvádějící základní potřeby, jako je voda, energie a podobně.

K tomu je také potřeba armáda, která v případě nutnosti bude výdobytky země a její území chránit. V případě české armády pak platí, že nejen bojová činnost je její základní úkol. V případě povodní, koronaviru a jakýchkoliv jiných krizí si na ni vždy rádi vzpomněli a vzpomenou občané i politici napříč politickým spektrem. K tomu všemu armáda potřebuje stabilní zázemí, lidské a materiální zdroje, které nejsou zastaralé. Jinými slovy – peníze.

Přičíst můžeme náš závazek v rámci NATO vydávat alespoň dvě procenta na obranné výdaje. V tomto ohledu jistě stojí za zmínku, že z deseti zemí, které podmínku armádních výdajů plní, je jich hned pět z bývalého studenoválečného bloku. Pobaltím počínaje, Polskem, Rumunskem a Bulharskem konče. Jestliže budou obranné výdaje neustále součástí handrkování o politické PR body, bude naše armáda upadat.

Čtěte také

Je samozřejmostí, že výdaje musí být kontrolované a ne jít na legendární padáky bez šňůr nebo spodky s iniciálami. Plánovaný nákup pěchotních bojových vozidel neboli bévépéček do této sféry ale jde stěží zařadit. Nezapomeňme, že místo ve čtyřicet let starých autech by vojáci příště mohli jezdit k nouzově postaveným nemocnicím nebo pontonovým mostům v něčem, z čeho se po cestě obrazně nebudou sypat šroubky.

Nynější nářek vládních stran, jak se musely doprošovat, se nedotýká podstaty věci. Stejně jako kritika opozice, že je vláda rukojmí komunistů, se podstaty věci netýká. Je zřejmé, že pokud by se o obraně hlasovalo odděleně, i část opozice by ráda s vládou premiéra Babiše zvedla ruku. Místo sebelítosti a potměšilých nadávek by se měla vyřešit podstata – způsob hlasování.

À propos, požadavek komunistů, aby se přesunuly peníze do rezervy, odkud budou armádě poskytnuty v případě pomoci v boji s koronavirem, nedává smysl, protože armáda už pomáhá. Naopak, zasloužila by si ještě prémii. Řečtí komunisté mají sice ve znaku stále srp a kladivo místo třešniček, ale alespoň blokují z ideologických důvodů a nehandlují jak na koňském trhu.

Thomas Kulidakis

Změna způsobu hlasování tak, že by se o obraně hlasovalo zvlášť, by základní složku státu mohlo ušetřit zbytečného politikaření. Podpora dostatečných financí pro obranu není podpora útočných válek, ale zajištění zdrojů pro sbor sloužící v dobách krizových.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio