Dolejš (KSČM): Raději pomoci lidem a ekonomice než kupovat kanóny a vrtulníky. Závazky ať řeší příští vláda
Statní rozpočet na příští rok počítá s nárůstem výdajů na obranu. KSČM ale žádá přesunutí 10 miliard z armádní kapitoly do rezervy na boj s pandemií covid-19. „Peníze, o kterých je řeč, jsou na ozbrojovací projekty. To není o tom, že by vojáci neměli onuce, munici nebo nemohli cvičit,“ říká v Pro a proti poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Člen rozpočtového výboru z hnutí ANO Jan Řehounek je naopak přesvědčen, že na rozpočet armády není čas jakkoliv sahat: „Ostatně vidíme, že armádu potřebujeme i na věci, které nesouvisí s jejím hlavním posláním. Třeba na boj s pandemií. “
„Aktuální a nedočerpaný rozpočet armády je 70 miliard korun a má rostoucí trend,“ připomíná Dolejš a zdůrazňuje, že debata se teď vede o „trendu rostoucího rozpočtu ministerstva obrany“.
Čtěte také
„Chápu, že armáda má plán každoročně zvyšovat výdaje, ale myslím, že by to v příštím roce mohlo počkat. K tomu, aby armáda mohla pomáhat ve zdravotnictví nepotřebuje artilerii a nové americké vrtulníky.“
Řehounek ale namítá, že už pro rok 2020 byly z armádního rozpočtu vráceny asi 3 miliardy korun. „Ministerstvo se podívalo, jestli může něco ušetřit a rozhodlo, že ušetří. Ale pokud bychom řekli dalších deset miliard, tak už jsme 13 miliard v minusu.“
Řehounek: Po armádě chceme nové věci
Komunista opakuje, že není řeč o braní peněz. „Armádě ale už nějakou dobu rostou rozpočty. Nedávno to bylo kolem 50 miliard, letos je to přes 70 miliard. V příštím roce to má být 82 miliard. Takže to jsou návrhy na růst.“
„Armáda snížila původně předpokládané nábory, ale na druhou stranu chceme po ní nové a nové věci,“ upozorňuje poslanec ANO. „Takže přeneseně je to opravdu útok na obranyschopnost naší země, byť to neznamená, že by armáda nebyla schopná ubránit naše obyvatelstvo.“
Některé armádní projekty počkat mohly. Armáda o peníze nepřijde.
Jiří Dolejš
Dolejš zdůrazňuje, že jsme v mimořádné situaci. „Ekonomika letos spadne až o 8 procent a v příštím roce těžko budeme dohánět úroveň z roku 2019. Takže některé projekty počkat mohly. Armáda o peníze nepřijde. Raději pomoci lidem a ekonomice než kupovat kanóny a vrtulníky,“ shrnuje komunistický poslanec.
Podle Řehounka je ale nákup techniky dlouhodobá záležitost: „To, že se rozhodlo o velké zakázce, neznamená, že prostředky budou použity hned. Je to dlouhodobý proces a mohli bychom si zahrávat s naší důvěryhodností nejen v NATO, ale také u budoucích dodavatelů.“
Teď, nebo po volbách?
O tom, že Česko by se mělo blížit naplnění spojeneckého závazku NATO, aby na obranu stát dával až 2 procenta HDP, Dolejš říká:
Čtěte také
„Ta výzva je skoro dvacet let stará a podstatná část Evropy ji neplní. Pokud je něco takhle dlouhodobého, tak bych se neměli fixovat na plánovaná data, ale vnímat realitu. Jestli se to pak zrychlí v době konjunktury, to je možné, ale to ať řeší příští vláda, příští parlament. My máme odpovědnost před občany za to, co budeme dělat teď a v příštím roce.“
To ale Jan Řehounek (ANO) odmítá: „Armáda je dlouhodobě podinvestovaná. Tyto prostředky nejsou jen na techniku, ale i na zvyšování počtu vojáků, kteří také mohou pomoc v nemocnicích, call centrech a sociálních službách. Teď opravdu není doba sahat armádě na peníze.“
Poslechněte si audiozáznam s argumenty obou stran. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Když letos uděláme půlbilionový schodek, tak v roce 2021 na stejném čísle začínáme, varuje ekonom
Poslanci dnes už potřetí jednají o navýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok. Odborníci, které Plus oslovil, ale nabádají k velké opatrnosti.
-
Petr Holub: Rozpočet, kde se ztratilo 200 miliard
Státní rozpočet na rok 2021 bude mít nejen nejvyšší schodek ze všech schodků, které se plánovaly ještě před začátkem roku.
-
Marek Hudema: Plánovaný schodek rozpočtu 2021 je neuvěřitelný
Když letos v dubnu ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že i příští rok bude schodek státního rozpočtu ve výši 200 miliard korun, mnozí si ťukali na čelo. Proč?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.